Obecní kroniky
Kronika Skramníky, List 109 Strana 218 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Pozemkové míry

Popluží (od slova pluh) se u nás uvádí jako nejstarší pozemková míra. Bylo to tolik půdy, kolik možno obdělávati spřežením dvou volů nebo jedním koněm. Mělo 30 jiter. Později se poplužím myslí vůbec hospodářství s pozemky.

Jitro, známé u nás od počátku 13. století, bylo tolik půdy, kolik bylo možno spřežením volů za den zorati. Nyní přepočítáme: jitro = 1 600 čtverečních sáhů = 2 korce = 57,56 arů (tedy přes půl hektaru). Jeden korec měl 10 záhonů, jitro = 20 záhonů, kopa záhonů = 6 korců.

Vídeňská měřice byla 1 918,6 m2 (přibližně 19 arů), česká měřice bývala 500 čtverečních sáhů čili 18 arů. Český korec měl 800? sáhů a rovnal se polovině vídeňského jitra nebo 1 1/2 víd. měřice.

Ve druhé polovici 13. století se ujalo měření na lány. Lán byl různý v jednotlivých krajích i dobách. Jednotka osedlosti kolísala mezi 40-72 korci. Český sněm z roku 1627 nařídil, aby se na grunt poddanský počítalo 60 korců pražské míry. Ustáleno: 1 lán = 30 jiter = 60 korců = 17 ha 27 a (názvy: celoláník, pololáník, čtvrtláník).

Ceny pozemků

V době josefínské cenila se kopa záhonů, tj. 6 korců osetých polí 30 kop grošů, neosetých od 15 do 20 kop. Postupoval-li otec grunt svému jedinému dítěti, bylo ocenění mírnější. Zpravidla jednotlivec dluhy přejímal i odevzdával. Dluhy do důchodu zvané privilegované i ostatní se sepsaly, peníze rozdělily na lhůty a grunt měl býti splacen v 25 letech. Takové pohledávky se jmenovaly veyrunky.

Sehnání s gruntu

Gruntu byli zbavováni kdo neplatili daně, mrhači, nedbanliví, mdlí, nejčastěji však pro lesní pych, pytláctví a pod. Nápadné je časté přemísťování, přesazování sedláků na jiné grunty. Vždy je v pozemkovém zápise nápadně zdůrazňováno, že dotyčný opouští, vzdává se toho gruntu dobrovolně, aby ujal jiný, pustý, spáleniště, zbořeniště. Osvědčil se, předešlé hospodářství zlepšil, stavení vystavěl, ať začne ještě na pustině nové.

Odúmrť

Zabrání statku po smrti majitele, obyčejně neměl-li přímých dědiců, provádělo se od pradávna.

Další strana.