Když jsme s p. vrchním správcem J. Waňkem prohlíželi hradiště škramnické, bylo nám řečeno, že při stavbě silnice vedle kostela vykopáno bylo mnoho koster. Páni učitelé vedli nás na místo, i shledali jsme, že za sv. Janem nalézá se písečník, v kterém dle doslechu nalézány také kosti. Přivolavše tedy své dělníky, dali jsme odkopati trochu písku a během krátké doby odkryli jsme čtyři kostry, z nich dvě dětské a dvě dorostlé. U koster mimo zbytky dubových rakví nenalezeno ničeho, a jelikož není povědomo, že by při stavbě silnice neb později bylo co nalezeno, můžeme předpokládati, že kostry tyto pocházejí z dob, kdy zákon Břetislava II. byl již proveden a mrtvoly pochovávány bez pohanských milodarů.

Tento druhý hřbitov pochází z prvních dob křesťanských po r. 873. První fara byla na pozemku čís. parc. 16, na němž je nyní farská stodola. Na něm byla pravděpodobně i bývalá tvrz. Poblíž staré fary byli lidé pohřbíváni. O majitelích tvrze není hodnověrných zpráv. Léta Panie 1121 je zaznamenán Libor ze Skramníka, jsa řádu rytířského, který měl majetek v Podblatných Pečkách. Léta Panie 1350 Jan ze Skramníka postupuje zboží Jindřichu Holcovi z Hradenína, který měl majetek také v Radimku. Ze zprávy o darování Skramníka klášteru Sázavskému není jasno, byla-li v něm zahrnuta i tvrz s hospodářským dvorem, ani není uvedeno, od koho koupil kníže Břetislav ves a jezero s rybami za 100 denárů.

Jezero - správně velký rybník, byl v lukách k Tatcům. Do něho se nasazovalo 30 kop ryb, tak zvaný “výtažní”, ryby v něm rostly jeden rok, jak píše Kostelecký urbář, jinak gruntovní pravidlo z r. 1677. Skramnický je toho roku dokonce pustý, který za náklad nestojí. V témže urbáři je uveden též rybník “Hrubej” pode Žhery nově spravený, do něhož se nasazovalo 15 kop ryb (Dr. K. Bednařík: Historický příspěvek k otázce rybníků na Českobrodsku). Skramnický rybník měřil 6 jiter 850? sáhů - uvádí Josefínský katastr.

Další strana.