V některých obilnicích byly stěny vylepeny mazanicí, v jiných pouze byly vypáleny nebo obezděny kameny kladenými nasucho. Zvířecí kosti, zuhelnatělá zrna obilní, prosa a ovoce, vyskytujících se v obilnicích, přispívají ku bližšímu poznání stravy lidí v době hradišťní.

Zajímavým bude i chemický rozbor sklovitých slitků z jedné obilnice. V jiných obilnicích byly nalezeny kulaté žernovy stejné velikosti s otvorem uprostřed.

Ze slovanských chat - pravděpodobno srubů - se zachovalo jen ohniště a ony části obydlí, které byly umístněny hlouběji v zemi.

Sonda vedená západním svahem kopce podala jasný důkaz o opevnění v době hradištní - rovnoběžná řada jam po kůlech a za ní ve směru k sídlišti. Mohutné popelnicové vrstvy svědčí, že vznikly shořením dřevěné konstrukce opevnění, jehož přední stranu upevňovaly kůly.

Ve vzdálenosti 270 cm před kůly počínal příkop, dnes vyplněný tmavou zemí, který byl původně 6 m široký a 140 cm hluboký. Příkop a popsané zbytky opevnění, k jehož stavbě nebylo použito kamene, jsou datovány četnými zlomky hradišťní keramiky.

Překvapením bylo zjištění dalšího příkopu eneolitického, vyhloubeného do svahu níže, před hradišťním příkopem - vyplňovala jej šedohnědá hlína promíšená střepy. Příkop byl původně 168 cm hluboký a 420 cm široký, jeho dno bylo 42 cm široké.

Také na východní straně sídliště byl objeven hradišťní příkop, téměř 2 m hluboký a 9 m široký. Zda k němu náležel též val, což jest pravděpodobné, ukáže příští výzkum - tento příkop jest vzdálen od valu při západním svahu 220 cm.