V objevech z doby hradištní byly objeveny mimo keramiku též přesleny, železné nože a šipky.

V popelnicové vrstvě slovanského opevnění byl nalezen zdobený kostěný váleček na jednom konci užší. Analogii k němu lze spatřovati ve dvouch parohovitých válečcích vložených s pěti píšťalami do slovanské mohyly s kostrovým pohřbem ve Strážnicích na Kyjevsku. Tvarem se podobá též náustku koštěné trubky z dětského hrobu ve Starém Městě.

Slovanská keramika z Klučovských vykopávek je blízká keramice z Kouřimského hradiště, a ve srovnaní s keramikou z dosud prozkoumaných slovanských hradišť má mnohem starobylejší ráz, lze ji datovati do 8. století.

Další výzkumy objasní podrobnosti v konstrukci slovanských valů i otázku, zda k neolitickému příkopu též náležel val.

Pro pamět zapsal kronikář průběh schůze, na níž byl vyložen plán nové technické úpravy půdy v katastru zdejší obce.

Na den 27. 6. 1951 v 8 hod. večer svolává místní národní výbor schůzi zemědělců do sálu v hostinci u Belzů. Na pořadu jest vyložení plánu na rozdělení půdy.

Přítomni: referent inž. Němeček, dr. inž. Kovalev (kterého požádal kronikář o vlastnoruční podpis, jelikož jeho ruské jméno bylo zde různě vyslovováno); za okresní národní výbor: inž. Benedikt, Strnad, Michálek; újezdní tajemník Jan Mazal, zástupci státního statku, zemědělského družstva, místního nár. výboru, z občanů 65 mužů, 35 žen.

Schůzi zahájil předseda MNV Al. Novotný a předal slovo inž. Němečkovi, který promlouvá k přítomným a ukazuje na vyloženou novou mapu katastru a seznamuje je s novou technickou úpravou půdy.