Obecní kroniky
Kronika Klučov 1951-75 Strana 5 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Potok jest umístněn na západním úpatí návrší a který vytvářel mokřiny, jak nasvědčují vodnaté louky a pole v blízkosti potoka. Tvar terénu nad potokem naznačuje, že by tu mohly býti zbytky valů a příkopu.

Otázka opevnění nabyla významu zvláště proto, že by se tu jednalo o jedno z nejstarších dosud známých slovanských hradišť u nás, neboť keramika odtud získaná má značně archeologický ráz.

V roce 1950 podnikl Státní archeologický ústav za vedení dr. J. Kudrnáče a účetního L. Netáhlíka, s vydatnou pomocí ředitele místní národní školy Václava Dřevo, rozsáhlý výzkum.

Sondy vykopané na různých místech návrší prokázaly silné osídlení nejen z doby hradišťní, ale i z eneolitu, neboť ve většině zkoumaných ploch byla pod slovanskou vrstvou ještě sídlištní vrstva eneolitická. Obsahovala zlomky keramiky, kameny na drcení obilí, zvířecí kosti a uhlíky.

Eneolitické sídliště bylo obehnáno příkopem, o kterém se zmiňuji v dalším popisu. Na temeni kopce v prodloužené sondě z roku 1949 byly zjištěny pod drnem dva rovnoběžné pruhy země tmavé barvy, široké 25 cm, směřující od severu k jihu. Na severu končily příčným pruhem tmavé země a zde v prostoru mezi pruhy se ukázaly jámy po kůlech. Tyto tmavé pruhy vymezovaly lichoběžníkový půdorys chaty, 20 m 47 cm dlouhé, uprostřed 280 cm široké, s vchodem na jižní straně. Uprostřed tmavé země se nalézaly zlomky Jordánovské keramiky a pazourkovité industrie.

Nález Jordánovské chaty v Klučově je prvním objevem na území Československé republiky a vyžádá si detailnějšího zpracování. Podobá se půdorysům chat objevených v Brestu Kujavském v Polsku a Kolině Lindenthalu v Porýní.

Při výzkumu sídliště byly objeveny slovanské obilnice nestejného složení, jak velikosti tak tvarů, nestejným způsobem chráněné proti vlhku.

Další strana.