| Obecní kroniky | ||
| Kronika Klučov 1950-51 | Strana 26 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
Náboženství
Ze starých záznamů shledáno, že ve zdejší obci bylo obyvatelstvo převážně vyznání ř.-katolického. V době husitské skoro polovina obyvatelstva byla pod obojí. Po Bílé hoře se zase ukázala převážná většina u církve ř.-katolické. To vše ukazují staré matriky.
Dle sčítání v roce 1921 napočteno v Klučově 405 ř.-katolíků, 56 vyznání československého, 32 evangelického českobratr., 5 židovského a 16 bez vyznání.
Farností náleží Klučov ku faře Poříčanské. Tamnější kostel navštěvují a na něj přispívají ř. katolíci. Občané vyznání evangelického navštěvují kostel evangelický ve Kšelích. Občané vyznání církve českoslov. kostela nemají, církevní obřady se konají v okolních školních budovách, ponejvíce v Českém Brodě, kdež sídlí farář. Občané vyznání židovského mají svoji synagogu v Přistoupimi.
Snad nebude na závadu, když pro pamět ve zdejší obci napíši dějiny kostela, fary a farářů v Poříčanech, se kterými občané klučovští měli co dělat - shledáno pro obecní kroniku obce Klučova ze zápisu farních matrik Poříčan, Štolmíře, Skramníku, Lstiboře a zádušních knih panství Černokosteleckého a z archivu zemského musea v Praze.
Kostel
v Poříčanech - starýPrvní kostel byl založený v roce 1750 (?), o jeho založení není možno nalézti řádných záznamů. Dle popisu podobal se věrně kostelu ve Skramníku. Dřívější velký oltář stával tam, kde jest dnes hlavní vchod. Oltář byl černě natřen a velice chudě vyzdoben. Nad oltářem obraz Panny Marie - chatrně malovaný. Poboční oltáře byly dva - jeden sv. Anny a druhý sv. Barbory. Dřívější vchody do starého kostela byly dva - jeden v čele, kde je dnes hlavní oltář, druhý vchod byl v boku na straně sev
erní. Věž stávala vedle kostelíku samostatně. Byla dřevěná na kamenné podezdívce, s kostelíkem sousedila na hořejší části severní.Fara a faráři
Fara stávala již ve 14. století a z farářů bylo možno shledati: Perhard až do roku 1358, Petr z Křeš
ic do roku 1394,