Roku 1869 jest zapsán příjem obce za osekané větve z topolů 9 zl. 60 kr., což jest důkazem, že topoly ve starších dobách byly. V roce 1874 byly vysázeny topoly podle potoka Šembery a silnice k Poříčanům, ode vsi až na konec skály.

Při stavbě silnice z Klučova do Poříčan bylo zapotřebí hodně navážky a ta se brala ze svahu na skále. Tím se stalo, že hlína a šutrovitá část byla sebrána a odvezena. Svah skály zůstal hodně roků holý, než byla silnice. Stará cesta vedla o mnoho nížeji podle potoka a částečně potokem po mlýnském dvoře přes ohradu ku skále. Že ve starém potoce zajisté byly stromy snad nepěstěné, jako to bylo v hořejší části potoka ku Lstiboři - topoly a vrby.

V roce 1878 tržilo se poprvé do obecní pokladny za švestky za skálou 13 zl. 50 kr. Roku 1886 se vysazovaly višně u skály, v roce 1889 se sázely třešně na mezích za nynějším hřbitovem.

Roku 1893 se udělal první pokus na holém svahu skály se semenem akátovým, sázeným do jamek, vykopaných v šutru a naplněných hlínou. Tento pokus se prováděl za starosty Josefa Židlického, ale nepodařil se. Málo semena vyšlo, ač dvakrát týdně se zalévalo.

Druhým rokem se to zkusilo se sazečkami akátů, modřínů, smrků a borovic. Starostou obce byl vyslán do Lysé nad Labem dělník Šmejkal Matěj ku zahradníku. Ten sazečky dovezl a dobře se uchytily. Na hořejší část skály, tam kde byla země, se sázely smrky, borovice a modříny, na svah akát, což se obnovovalo až do roku 1903, kdy se tato práce skončila s dobrým výsledkem.

Obec obdržela zemskou subvenci v částce 60 zl., práce a sadba stála 93 zl. Tato práce ponese nejen užitek, ale zmizí ten smutný útvar holé skály.

Roku 1894 se sázely štěpy u lstibořské silnice a palouku a první tržba za třešně u skály byla zapsána 1 zl. 55 kr.