V husitských válkách nastal v těchto poměrech po většině převrat a držitelé Žher v té době jsou nám neznámi. Teprve r. 1448 byl držitelem Žher Jan z Rabštejna, purkrabí vyšehradský, jeden z náčelníků strany protivné, stojící proti Jiřímu z Poděbrad. Jiří zamýšleje zmocniti se Prahy a uvésti tak hlavní město v moc podobojí, sebral pod záminkou válečné výpravy proti saskému kurfürstovi Fridrichovi valné vojsko u Hory Kutné a vytrhna odtud při sklonku srpna 1458, položil vojsko u Plaňan a Žher, kde potravu pro vojsko a koně brali. Odtud poslal do Prahy Zdeňka Kostku, Jana Malovce a dva měšťany z Brodu Českého a z Čáslavi, kteřížto vstoupivše na radnici před konšely, žádali o volný průchod vojska Prahou, i jiné přednesli žádosti. Konšelé však dali odpověď zápornou. Proto Jiří zdvihna se s vojskem od Žher a Plaňan, přitáhl blíže ku Praze, Běchovicům a Počernicům, a zaslav hned dne 1. září 1458 konšelům pražským a jich ochráncům listy odpovědné, v noci na 3. září zmocnil se Prahy.

Jest tudíž přirozeno, že vojsko Jiříkovo panství Jana z Rabštejna nešetřilo. Obilí právě sklizené v žherském dvoře ze stodol vyházeli, koně nevymláceným krmili, co neskrmili, na vozy naložili, s sebou odvezli i zásoby sena. Dobytek rohatý i svinský mordovali, co nespotřebovali, odehnali, i jiné věci všecky pobrali, takže Žhery i Plaňany zahubili, že je Jan z Rabštejna za dlouhý čas málo požíval. A tak lidé praví, že z pravé nepřízně se jemu to stalo pro kardinála.

Další strana.