Rytíř Holec z Plaňan již r. 1222 měl v držení mimo ves Plaňany se dvorem též ves Přebory se dvorem a ves Žhery se dvorem. V ten čas nacházel se ve Žherách velký dvůr, mimo to tři velké vejjezdní grunty, pět chalup a několik baráků a každý barák měl několik korců rolí. Z toho vysvítá, že katastr žherský byl mnohem větší než dnešní.

V listech krále Přemysla I. se uvádí, že prvním držitelem vsi Žher se dvorem byl rytíř Holec z Plaňan, který zastával r. 1226 důležitý úřad kastelána olomouckého. Po něm nastoupil na toto zboží jeho bratr Svéslav Holec z Plaňan. Tito pánové byli asi předky rodu vladyckého, jenž o několik desítiletí později sídlem na Plaňanech a sousedním Hradeníně se vyskytuje. Roku 1318 nastoupil na zboží žherské Lutobor Holec z Hradenína na Plaňanech. Roku 1332 nastoupil na toto zboží Jindřich Holec z Hradenína na Plaňanech, který měl majetek také v Radimku. Roku 1350 náležely Žhery se dvorem k državě mocného rodu Ronovců znaku ostrve. Roku 1359 připomínají se držitelé Žher Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, co podací páni farního kostela v Plaňanech, r. 1360 pak Hynek z Kostelce sám. Od nich přešly Žhery na neméně vzácný rod pánů z Jenštejna a to jmenovitě na Pavla z Jenštejna, nejvyššího písaře království Českého, za něhož osadníci žherští popluží svá k věčnému užívání obdrželi a žádnou robotu nevykonávali, pokud by úrok správně odváděli. Z každého jednotlivého lánu (48 korců) měla se platiti kopa grošův českých úroku. Osadníci žherští nebyli v žádném osobním poddanství a poměr jejich k pánu byl určen novou psanou smlouvou. Ve věcech právních řídili se svým vlastním dědičným rychtářem a toliko větší pře se rozhodovaly před soudem královského města Kouřimi.

Další strana.