| Obecní kroniky | ||
| Kronika Skramníky, List 12 | Strana 23 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
Marnu. Na tomto úseku Němec dosti brzo zvěděl, kdo proti němu stojí a proto sesílil svoje pozice a zásobil nás prudkou palbou. Francouzské velení přeložilo nás na jiný úsek a to Vouziers a Terron. Úsek tento je pro nás památný, neb tu zahynulo a raněno bylo mnoho našich bratří, kteří položili životy za svobodu národa.
Celkový počet ztrát byl dle zjištění 27 důstojníků a 1 157 mužů. Stali se neschopnými boje a prolili krev svou pro Francii. Po kapitulaci Rak.-Uherska, kdy národ náš nabyl opět svobody, bratrská Francie stáhla české pluky č. 21 a 22, které se zúčastnily bojů, do zázemí. Po několikadenním odpočinku odjeli j
sme přes Italii a Rakouské území do Vlasti, do matičky Prahy. Dlouho jsme se netěšili a brzy odjeli do boje na Těšínsko. Pobyt na Těšínsku byl krátký. Válečné napětí zde dlouho netrvalo. Nastalo nové válčení a to s Maďary. I sem jsme byli posláni k obraně Slovenska. Když byl pořádek na Slovensku, vrátili jsme se zpět do Prahy. Brzy odeslán byl prapor do Kladna k zabránění stálých nepokojů. Během času, kdy poměry válečné ustaly, byl jsem demobilisován. Za svoji činnost v zahraničním vojsku byl jsem vyznamenán Čsl. válečným křížem. Jako legionář obdržel jsem místo u československých drah. Jsem ženat a nový domov našel jsem si v Kladně.To jsou jen velmi stručné vzpomínky na všechno to utrpení. Vypsání jen jedné bitvy na francouzské frontě, kdy kulemi německými hynul kamarád za kamarádem, dalo by samo o sobě knihu.
Vojna měla kruté chvíle, ale i veselé a šťastné. Tou šťastnou byla ta, kdy nás na půdě samostatného československého státu navštívil náš Otec a první president T. G. Masaryk.
Životopis napsal jmenovaný legionář pro pamětní knihu v Skramníkách.