arch budiž pak současně s požadovaným oznámením zdejšímu úřadu zaslán. Podotýká se, že obecnímu úřadu jest známo, které osoby v obci za vyživovací příspěvek žádaly, poněvadž tyto žádosti byly podávány prostřednictvím úřadů obecních a tímže způsobem se stranám po vyřízení doručovaly.

Za přesné dodržení této povinnosti činím starostu obce osobně zodpovědným.

V říjnu 1914 začaly jezditi transporty zajatců, po většině Rusů a stalo se, že na dráze k Českému Brodu u bloku zastavil nákladní vlak se zajatci. Naproti dráze na poli ode dvora sklízely ženy dělnice řepu cukrovku. Vidouce zastaviti vlak se zajatci, utíkaly se podívati na Rusy.

Den na to přišel četnický strážmistr ze stanice Poříčanské Závora ku starostovi obce zdejší a zahájil vyšetřování s majitelem řepy a dělnicemi. Vyšetřování měl nařízeno od hejtmanství na udání strážníka tratě. Vyšetřováno bylo v základě, že prý si dělnice počínaly vlastizrádně podporováním nepřítele, třeba zajatého, a soucitu s ním.

Po vyšetření byly povolány k Okresnímu soudu v Českém Brodě Svatošová Barbora, Šťastná Anna, Haubnerová Karolina - dělnice. Na řepě pracovaly též ženy z Mandršajdu. Byly též poslány k soudu, že se toho také zúčastnily - dělnice Černá a Soukupová, dvě děvčata Záhorovy. U soudu jim bylo hrozeno, že půjdou k soudu do Terezína.