| Obecní kroniky | ||
| Kronika Klučov 1950-51 | Strana 46 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
Odsouzeny byly všechny Okresním soudem v Českém Brodě na osmačtyř
icet hodin samovazby.Vyšetřován byl též majitel cukrovky Arthur Klinger, mnoho-li si počítá škody. Udal do protokolu, že žádné. Byl také volán k soudu, aby se zodpovídal, proč dovoloval ženám, svým dělnicím, aby mu odcizovaly cukrovku a dávaly ji Rusům. Prohlásil u soudu, že za nic nemůže býti zodpověden, že se to stalo a uvedl, že tento čin nepokládá za vlastizrádný, ježto tyto ženy, dělnice, na jejich vzdělání nevědí, co to jest.
Byl též volán k soudu starosta obce Čermák Jaroslav, ale zastoupil jej jeho náměstek Adolf Burian. Měl dáti u soudu své dobrozdání o těchto dělnicích, zda-li to neučinily zúmyslně a jaké bylo jejich chování při vyhlášení války. Náměstek starosty obce prohlásil před soudem, že tyto dělnice přijaly vyhlášení války klidně a že jeji
ch počínání nepovažuje za vlastizradu, nýbrž než za pouhý přestupek. Tím celá tato příhoda utichla, ale nebylo na ni zapomenuto.Po skončení války zapsáno vše pro pamět jako válečnou příhodu.
Zajatci z Milovic
V roce 1915 na zdejší samotu Vinici patřící Frant. Martinovi zabloudil italský zajatec z lágru Milovického. Pracoval tam celé žně. Byl ukrytý zde přes dva měsíce. Domácí lidé jej měli rádi, chránili jej před udáním. Ital rád pracoval, činil se a snažil se býti užitečným, byl rád, že se zbavil hladu
a strádání, které v lágru musel snášeti.Nějak se to dověděli na četnické stanici v Poříčanech. Přišli na samotu vyšetřovat po sobě několikrát ve dne i v noci, asi na udání.
Hospodář se obával prozrazení. Zajatec sám uznal, že se nadále nemůže na samotě udržet. Odhodlal se, že se pustí dolů na jih. Odešel v noci, přestrojen v občanský oděv, zaopatřen potravou a penězi, směrem k Černému Kostelci. Nikdy více žádný o něm neslyšel, aniž by dal o sobě nějakou zprávu. Sám hospodář ku konci války vyzvídal u četníků, zda-li o něm se něčeho nedopátrali.