Byli posláni do Kostelce 1 desátník a 16 vojáků. Poněvadž ale lid se počal bouřiti ještě více, byli vojáci posláni zpět do Prahy. A hospodářský úřad vida nezbytí, žádal knížete Karla Eusebia z L., tehdejšího majitele panství, aby alespoň těm, kdo by zaplatit mohli, jako sedlákům ve Štolmíři, ve Vrbčanech a jinde, vykupování roboty jako milost bylo povoleno a od ostatních by se naturální robota požadovala.

Nějaký čas bylo lépe, nějak se to urovnalo, ale jak již v poznámce na předešlé stránce uvedené nastaly po vydání patentu císaře Leopolda ze dne 9. května 1790, který předešlé patenty ulevující robotu rušil, nové nepokoje a protesty. Ze všech stran byly podávány žádosti císaři a poněvadž tyto se nevyřizovaly, jelo v prosinci r. 1790 pět sousedů do Vídně, mezi nimi z Poříčan Matěj Červenka a Drvoště ze Skramníku. Na cestu dostali od obcí každý 10 zl. Na úřadě pak doznali, že hned po vyhlášení patentu ze dne 9. května 1790 se uradili, že podají žádost císaři. Matěj Koula z Poříčan napsal ji česky a ve Vídni u “Zlatého páva” jim ji neznámý člověk přeložil. Přes to hospodářský úřad všemožně se snažil, aby obce, které žádost císaři podaly, k tomu pohnul, aby robotu dle patentu ze dne 9. května 1790 konaly, ale marně. Prohlásily, že raději půjdou žebrat, než aby k tomu svolily, protokol nepodepsaly, poněvadž byl sepsán německy.

Na žalobu hospodářského úřadu ze dne 23. ledna 1791, že nikdo na robotu nejezdí, pohrozil krajský úřad vojenskou exekucí. Na robotu nejel žádný, jen Michal Vosecký z Dobré Půle, ostatní kdo nepřijeli, byli vojáky předvedeni a holí potrestáni. Byli to: Z Dobré Půle Matěj Mayser 20ti ranami, z Volešce Jan Hájek, Václav Nádeník, Václav Háva 20ti ranami, Jan Fott 12ti ranami, ze Žher: Jan Čermák 20ti ranami, Jah Kvapil 12ti ranami (sliboval polepšení), Jan Ševčík 20ti ranami. Ze Skramníku

Další strana.