[Po zrušení patentu vznikly nepokoje a vzpoury selského lidu.] Již dne 22. března 1775 přitrhla velká tlupa vzbouřenců kolem 8.000 hlav do Poděbrad, kde na vrchním tohoto panství vynutila atestát, že nebude více žádného na robotu řídit. V tu samou dobu přišlo asi 700 sedláků k Viticům; chovali se pokojně, byli přítomni v kostele při mši a byli vyčastováni pivem a chlebem. Dozvěděli se, že v Kostelci je vojsko, upustili od Kostelce a přidali se k houfům u Poděbrad. Mezi těmi, kteří táhli na Kostelec, byli Pavel Mezera¹⁾, gruntovník a fišmistrův pacholek, oba z Klučova.

Patentem císařským ze dne 5. dubna bylo všecko vyšetřování proti vzbouřencům zastaveno a kdo utekl, tomu bylo navrácení dovoleno, ale všem pro příště přísnými tresty pohroženo. Přes to ale lid se držel patentů předešlých, odpíral na robotu jezdit, pročež byli na vrchnostenské kanceláři vyslýcháni a trestáni, ale přes to jednotlivci i potom zdráhali se robotu konat. Vrchnost ale svoji vůli provedla a proto odpírání roboty a podávání žádostí k vládě nepomohlo, ba mnohým se zle vedlo.

Jakub Baloun²⁾ z Klučova, Jiří Vacek z Poříčan, Václav Novák ze Štolmíře a Matěj Hrachovec z Mrzek byli pro pobuřování zatknuti a tu všichni sedláci z Klučova a z Poříčan jakož i ze Štolmíře přišli 1. července 1775 do Kostelce, aby zatknuté vysvobodili, ti však byli předáni již krajskému úřadu. Když však ani tresty a hrozby nepomáhaly, bylo žádáno za vojenskou asistenci.

_____________________________