| Obecní kroniky | ||
| Kronika Klučov 1922 | Strana 112 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
alespoň s vlastní vrchností. Do poddanství postupně upadla většina obyvatelstva země a byla břemenem velice těžkým. Do konce století 12. ocitla se většina lidu v hospodářské závislosti a ve století XIII.–XIV. přidružila se ještě závislost osobní
. Ke konci XV. století provedena byla zákonná formulace vázanosti selského stavu.A v čem záleželo poddanství? Vrchním vlastníkem selské půdy byla vrchnost a to kněžstvo, příslušníci panského rytířského stavu a některá města. Vrchnost měla pravomoc soudní ve věcech soukromoprávních i trestních, rozvrhovala a vybírala daně, jakož i stavěla poddané k vojsku. Trestní věci při těžkých proviněních dávala konati některému soudu městskému. Trestní moci své užívala k tomu, aby přinutila poddané na se vzíti povinn
osti zvýšené neb nové.Rozsah, omezení a povinnosti měnily se dobou. Celkem však až do oprav poddanství císaře Josefa poddanství znamenalo:
1) Poddaný neměl volnost stěhovací, ale od půdy své nemohl také býti sehnán.
2) Měl povinnosti platiti daně, různé dávky, osobní výkony a povinnosti služební a i lid živící se prací námezdnou musel pracovati na panství za mzdu velice nízkou. Děti poddaných (později jen sirotci), byla-li potřeba, brány do panské služby.
3) Poddaný nemohl svobodně voliti své povolání.
4) Neměl svobodu se ženiti, musel míti svolení.
5) Uzavření půjčky nad určitou výši potřebovalo svolení.