špatná, skalnatá s lomem kamene. Dříví nakupují v Kostelci jednu míli vzdáleného, aneb v Klášteře za 42 kr. sáh, slabé dříví (Bumáber) za 28 kr. 1 sáh.

Kostelem patří ku Skramníku, půl míle vzdáleném.

Většina českého národa byla selská a tím je řečeno, že žila v poddanství a neměla žádný vliv na věci veřejné. Byl to lid trpící a platící. Jeho duševní život udržován ve tmách a jeho polem byly věci náboženské, obřady, které církev stavěla proti osobním hloubání v Čechách hustě se vyskytujícímu. Páni i církev měli za to, že selskému lidu stačí, když zná udělati na sobě tři křížky aneb místo podpisu také tři křížky udělat.

Styk společenský přestával mezi svými jeho stavu v domácí obci, žilo se prostě beze změn, jak platilo za otců a dědů. Tradice se rozvíjela a chránila od časových novot a změn. Zájem poddaných mimo starosti o denní chléb vybočoval jen k poměru k dědičnému pánu a jeho úřednictvu.

I obecní správa sloužila vrchnosti, pokud zůstavala v rukou selských, správu obecní vykonával rychtář a konšel. Pravé nevolnictví v Čechách nikdy nebylo. Nevolník je pouhou věcí, který se prodat může a je úplně bezprávný.

Český sedlák i za největšího útisku nemohl býti bez své půdy prodán, mohl mít svůj majetek, mohl býti stranou smluvní, jakož vésti rozepře,