Obecní kroniky
Kronika Skramníky, List 133 Strana 265 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Zemřel r. 1656 a nosil ještě vousy. (Vavák “Paměti”).

2.

Po něm následoval Jiří Maximilian Nicolai 1659–1673; byl farářem skramnickým, lstibořským, štolmířským a poříčanským.

3.

Jan Fridrich Ambrosius 1673–1707. Oslepl a zemřel v Praze. Za něho Lstiboř přešla k Plaňanům. Vystavěl oltář sv. Jana Nepomuckého a rozličnými obrazy kostel ozdobil.

4.

Florián Josef Mikulovský 1707–8. 8. 1746, rodilý v Ústí n/O., přišel z Prahy. Pohřben je v kostele před oltářem sv. Jana. Byl příbuzný Vavákův.

První farní kronika

Roku 1739 začal psáti první farní kroniku. Je psána latinsky a německy, uložena je v museu v Českém Brodě.

5.

Karel Podivín Horník 1746–1754, rodilý z Dašic, přišel z Hradešína. Byl skoro vždycky nemocný. Pohřben je v kostele.

6.

Jakub Hynek Zelenka 1754–1785, narozen v Litomyšli, přišel ze Štolmíře, zemřel v Praze 1791 (pense 200 zl. a byt v klášteře). Z odkázaných peněz Horníkových a svého přídavku zakoupil do kostela oltář, kazatelnu, kruchtu, varhany, dlažbu, dveře ze sakristie na hřbitov, na faře předělal schody dolů i nahoru, jak nyní jsou. Byl nábožný, dobrotivý, pravý duchovní pastýř. Oltář byl sem převezen v r. 1780 z Tismic, kdež kněžna Marie Terezie Savojská dala zbudovati oltář nákladnější. Farář těžce nesl odpad některých svých oveček při prohlášení náboženské tolerance za Josefa II. (19 rodin na kolatuře).

7.

František Antonín Puchler 27. 10. 1785–1809, doktor filosofie a titulární kanovník. Pohřben v Skramníkách u kostela. Byl milovník cti a chvály kostelní. Na hody míval slavné hosty. Narodil se v Kutné Hoře, býval jesuitou, přišel z Krůt. Poříčany mají od r. 1754 opět svého faráře a skramnické faře přidělena r. 1787 Chotouň, která dříve Sadské náležela. Josef Rousek 1809–1810 rozený z Hořic, přišel z Chomutic jako administrátor.

8.

Václav Zákora 16. 1. 1810–1835, rozený z Říčan, přijel z Uhlířských Janovic na šedesáti vozech.

9.

Jakub Neubauer 1835–1839

10.

Vojtěch Wolf 1840–1859

11.

Vincenc Bradáč 1860–1861 pobyl zde jen krátký čas, neboť byl zvolen za kanovníka u sv. Víta v Praze.

12.

Matěj Kur 1861–1895

13.

Karel Hejhal 1896–1902

Další strana.