Kostel Stětí sv. Jana Křtitele stavěn je ve slohu rané gotiky s okny s lomeným obloukem, ale širšími, nežli jak bývá u gotiky pozdější. Vnitřek již nemá prvotní slohové výzdoby, ale náhradou za to jsou vedle bohatého barokního hlavního oltáře a kazatelny pěkné obrazy v zdobených rámcích, “Příbuzenstvo Páně” ze 17. století, “Obraz sedmibolestné Matky boží” z r. 1759, a “Kristus trním korunovaný” od Adolfa Liebschera z r. 1887.

Kolem kostela je hřbitov. Vedle dveří do sakristie odpočívá starý vlastenec a písmák František Vavák, rychtář milčický. Nad jeho hrobem ve zdi chrámové je zasazena kovová deska, kterou darovala jeho rodná obec - Milčice - v r. 1908. V jeho “Pamětech” jako v zrcadle vidíme tehdejší život lidu na venkově, všechny strasti, naděje i touhy venkova. Rychtář Vavák byl na svou dobu vzdělaný a pokrokový hospodář na 15korcové chalupě, duše jeho však byla v odporu k tolerančnímu patentu Josefa II., v odporu k francouzské revoluci.

Náboženská nesnášelivost zdejších osadníků se projevila v roce 1782. Na boží hod velikonoční zemřela v Žherách Dorota Procházková, přihlášená k církvi evangelické, kterou chtěli v úterý ve Skramníkách pohřbíti. Na hřbitově a v okolí se shromáždilo přes 900 lidí a ti mrtvou pochovati nedovolili. Tak se stalo ve středu i ve čtvrtek, kdy se dostavil vrchní z Kostelce s pěti rychtáři. Zvoněno na poplach, lidu se sběhlo ještě více a vrchní musil utéci, sice by ho byli uškrtili. Přivolána vojenská pomoc z Prahy spojila se s posádkou brodskou a kouřimskou, mrtvolu vzali doprostřed a nesli na hřbitov, jenž opět i okolí naplněn byl lidem. Nejsmělejší zatarasili vrata těžkými kameny. Vojsko razilo si cestu šavlemi. Vyzvání k pokoji ani nabíjení na ostro nepomohlo. Teprve když vojsko vypáčilo dveře u fary a vniklo na hřbitov, nastal útěk přes hřbitovní zeď. Jiní se schovali do kostela, do márnice a na věž a odtud kamením házeli. Když byla mrtvola pohřbena, vyhledáni ukrytí a potrestáni; každému vysázeno 25 ran holí. Vojsko bylo vyčastováno na útraty faráře a obyvatelstva, a teprve když učiněn písemný závazek, že se Procházkovi nikdo mstíti nebude, odtáhlo. Příhodu vypsal Vavák i evangelík Jiří Čermák z Českého Brodu.

Další strana.