Kostel a fara.

Kostely bývaly v prvních dobách malé svatyně. Též u nás byl vystavěn kostelík sázavskými mnichy. Z lidových zpráv bylo zaznamenáno, že na trámu starého kostela byl vyřezán letopočet 1056. Při stavbě nového kostela v r. 1906 byly nalezeny ohořelé trámy bez letopočtu. Kamenná deska z červeného permského pískovce nad sakristií povídá, že byl kostel obnoven r. 1696. Duchovní správu vedli plebánové či faráři; slovo kaplan je odvozeno od slova kaple. Skramník patřil k archydiakonátu i dekanátu kouřimskému. Dekanáty se rovnaly asi župám, archydiakonátů bylo v Čechách 12 jako krajů. O nich píše Palacký ve svých “Dějinách”. O starém kostele a jeho památkách je psáno v knihách: Dr. Ant. Podlaha “Soupis památek historických a uměleckých”, Podlaha “Posvátná místa království Českého”, v nichž jsou i fotografie kostela do r. 1906.

Založení jeho klade se v dobu panování Vladislava II., do r. 1150. Před r. 1906 je to starobylá, vetchá již stavba nevelkých rozměrů. Presbytář jest třemi stranami osmiúhelníka zakončený a žebrovou klenbou krytý. Loď je obdélníková, k severnímu boku přiléhá nízká zvonice, v jejímž zděném přízemí jest sakristie a v hoření dřevěné části visí zvony. Vchody jsou dva, jeden od západu, druhý jižní s předsíní. Tato nebyla obnovena při stavbě nového kostela.

V květnu 1907 počal se kostel bourati. Sneseny střechy a zbylé zdivo mělo se upraviti. Ale 24. květen všechny plány přeměnil. Přihnala se bouře s vichřicí a krupobitím, zřítil se východní štít, zdivo probořilo klenbu v presbyteři a z celé východní části kostela zůstala hromada rozvalin. Tím zanikla nejstarší a nejcennější část kostela, pocházející z doby vladislavské. Následkem této pohromy předělán rozpočet a podniknuta přestavba celého kostela architektem Gabrielem z Prahy. Vyžádala si obnosu 7.481 K 60 h. Chrámová loď byla opravena, presbytář znovu vystavěn, strop a kryt dán nový.

Další strana.