Obecní kroniky
Kronika Skramníky, List 127 Strana 254 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Číslo 10. (asi tam, kde nyní je číslo 21)

Zádušní chalupa skramnická dle tradice stála na návsi blíže nynějšího čísla 8 a byla celá ze dřeva. Dle zápisů faráře Puchlera bývali v ní tři nádeníci, kteří panskou robotu nekonali, ale jediné faráři sloužili. Chalupa vyhořela úplně dne 20. 6. 1835 a místo ní r. 1845 farář Vojtěch Volf na jiném, pro faru příhodnějším místě, s obcí vyměněném, vystavěl nový “farní domek” č. 10. V roce 1785 je domek zapsán jako chaloupka Jana Syrového, dělníka, který v ní bydlil již v r. 1775. Další obyvatelé: 1789 Václav Bitner, 1799 Hlaváček, 1807 Václav Mrázek, 1813 Václav Pikner, 1815 Josef Kopecký, 1816 Jan Popp, 1823 Tomáš Červík, 1828 František Kašička, syn Jana Kašičky, truhláře ze Žernovky, 1830 Josef Řezáč, 1831 Matěj Vávra a Kateřina, roz. Saková, 1832 Jan Toman, krejčí, v r. 1841 spáleniště v majetku obce. Od r. 1845 farní domek, jehož posledním nájemníkem byl Prokop Plaček, zedník a hrobař, byl vystavěn na nynějším místě.

Domek byl prodán jednotnému zemědělskému družstvu dne 12. 9. 1955 za 4.345 Kčs 30 h. Bydlí v něm člen JZD nemající vlastní domek.

Domek má dvě místnosti: 19 m2, 14 m2, mezi nimi síňku.

Další strana.