Obecní kroniky
Kronika Skramníky, List 103 Strana 205 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Na úsvitu dějin - doba předhistorická

Úvod

Archeologie je věda, která studuje památky dob, z nichž nemáme písemných zpráv.

Rozsáhlé písníky v našem kraji, v nichž je písek přes 10 m vrstevnatě uložen, povídají o době, kdy Čechy byly mořem. V písku nalezneme zkamenělou drobnou zvířenu z té doby, prostoupenou vápencem. Mořská voda odtekla tam, kam odtéká Labe, ve středních Čechách zůstalo rozsáhlé jezero, vyplňující též údolí mezi Skramníky a Hořany. Uložilo v něm vrstvu šedého jílu, v hloubce 6-7 metrů ztvrdlého v opuku. Při kopání studně v čísle 73 našel majitel Josef Škrdla v hloubce 8 1/2 m zkamenělý lískový ořech (nebo žalud) velikosti našich největších lískových ořechů, prostoupený červeným vápencem. Ten povídá, že kraj byl porostlý již listnatými lesy. Vody odtekly, i jezero polabské vyschlo. Uplynulo mnoho let.

Na vyšších místech usadili se lidé, jejichž pohřebiště nalezena byla v Sadské, u Hořan proti křížku, u Lipan, Bylan, Klučova, Dobřichova, ve Skramníkách i jinde.

Dr. J. L. Píč, výzkum pohřebiště

Profesor Dr. J. L. Píč provedl r. 1893 výzkum zdejšího pohřebiště a zjistil, že pochází z dob několika tisíc let před Kristem. Byly nalezeny střepy z popelnic, kamenné klínky, sekerky a koštěné kladivo.

Nálezy

V květnu 1923 v panském písníku proti domku čp. 34 při odvážení písku byl objeven popelnicový hrob v hloubce 150 cm a nad ním vpravo stranou v hloubce 1 m byl kostrový hrob. Byl zavolán Dr. A. Stocký, ředitel archeologických sbírek musea království Českého, ale odpoledne

Další strana.