Pole se prodávalo korec za 300 zl. i dráže. Lesů nebylo. Bažantnice pod Skramníkem k tateckému jezírku a k Chotuticům vykácena asi v letech 1880, poslední zbytek lesa od Žher k Chrášťanům 1810.

Před rokem 1914 prodával se korec pole za 700-800 K. R. 1847 byla neúroda, po níž dostavil se mor z hladu. Nouze o potraviny byla veliká; 1 libra masa byla za 48 kr., vejce za 8 kr., 1 libra černého chleba za 15 kr. V roce 1851 dne 4. srpna po 9. hod. večerní sneslo se nad okolím zdejším velké krupobití, jež zcela zničilo úrodu na polích.

V roce 1857 dne 20. září byla průtrž mračen, nejvíce u Chotouně.

Roku 1861 vznikl oheň, zničil 4 čísla a pastoušku. V roce 1866 přešli tudy Prušáci, důstojníci spali na faře a chovali se slušně.

Po válce řádila cholera v okolí, nejvíce v Chválovicích, kdež asi 80 lidí zemřelo.

V r. 1870 vichřice polámala stromy.

V r. 1883 k zprávě “Našich hlasů” obecní zastupitelstvo ohražuje se, že “zmíněných 150 hl kořalky” nepije jen občanstvo ze Skramník, nýbrž také dělnictvo z okolních vesnic a dělníci horští.

V roce 1893 velké sucho a okresní výbor poskytoval bezúročné půjčky; žádáno o 6.300 zl.

V r. 1894 farská stodola vyhořela (zapálilo děcko).

V r. 1895 vyhořela stodola Jana Krušiny a domek F. Vomáčky (blesk).

V r. 1900 bylo sčítání lidí, dobytka; krupobití a průtrž mračen zničilo úrodu. Někteří seli obilí i třikrát.

V r. 1903 vyhořelo obytné stavení č. 17 (požár omezen).