Obecní kroniky
Kronika Skramníky, List 4 Strana 8 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Teplota

Tepelné poměry a atmosférické srážky (déšť, sníh, rosa) pozoruje a zaznamenává státní výzkumná stanice zemědělská v Liblicích, kde od roku 1924 působí agrometeorologická stanice. Vidíme z četných záznamů, že jsou důležité nikoli průměry, nýbrž čísla udávající nejvyšší a nejnižší pozorované teploty, které mohou ohroziti vývoj zemědělských plodin.

Důležité je také trvání určitých teplot. Liblická stanice udává průměrně 41. den s tak zvanou teplotou letní, kdy nejvyšší teplota dostoupila 25° C a výše, a 101. den průměrně s teplotou mrazovou, kdy nejnižší teplota klesla pod 0° C. Protože normální vývin plodin nastává asi tehdy, když denní průměr teploty dosahuje aspoň 5° C, vyplývá nám pro naše poměry trvání vegetační doby zemědělských plodin průměrně 210 dní. Teploty přes 15° C dostavují se asi po 90 dní v roce, což má význam pro průběh zrání plodin.

Průměrná teplota našeho kraje je 9° C. Náleží tedy náš kraj do území v Čechách celkem teplého a mírně vlhkého.

Vláha

Průměr ročních srážek je 611 mm z roků 1894–1925, 605 mm v letech 1924–1931 na stanici liblické. Vydatnost srážek během roku neobyčejně kolísá. Úhrn srážek mm v jednotlivých měsících 1924–1931:

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

25

17

27

59

69

94

77

85

45

46

32

29

Musíme počítati se suchou zimou, často i březen bývá srážkami chudý, kdežto od května do srpna se dostavují srážky hojnější; mohou ohrožovati senoseč a práce sklizňové, ale přicházejí vhod okopaninám. Často dostavují se roky suché; umělé zavlažování není v našem kraji možné. Jarní polní práce začínají během měsíce března, senoseč v polovici června, žně kolem 10. července (po pouti sv. Prokopa v Chotouni).

Další strana.