| Obecní kroniky | ||
| Kronika Skramníky, List 3 | Strana 6 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
Půda
(viz Špirhanzl: Půdy okresu Český Brod)
Půda jest úrodná a krajina zdejší náleží do oblasti řepařské. Tmavohnědá, humosní, hlinitá ornice, v které je v málo případech přimíšen drobný oblázek, tvoří vrstvu 20-50 cm, přechází do žlutohnědé slinité hlíny rázu cihlářské žlutky, jež pokračuje do hloubky přes 1 1/2 metru. Na přechodu z hlinitých poloh k půdám písčitým objevuje se pod žlutkou v hloubce 150 cm již hlinitý písek. V půdách písčitých je vrstva žlutkové spodiny ještě slabší, a písek, který má přimíseny někdy i oblázky, se objevuje v hloubce 50-100 cm. Písek je uložen na některých místech ve vrstvách i přes 10 m a tvoří laciný stavební materiál. Při kopání studní v severní části obce objevuje se v hloubce 2 1/2 m pod žlutkou šedý jíl a tvrdá matečná opuka. Veškerá výše uvedená půda náleží k staršímu náplavu z doby, kdy celé střední Čechy byly velikým jezerem; útvaru tomu říká se též diluvium nebo plistocén. V pozdějších dobách bývala hnědá země porostlá listnatými lesy. Nyní ovšem je veškerá tato půda zorána a přeměněna v úrodná pole.
Luční polohy od Žher k Tatcům přes katastr zdejší náleží k mladšímu náplavu nebo alluviu; říká se mu též holocén. Zaujímá dna bývalých řek a rybníků, kde se nakupily náplavy různých složení a původu. Je to půda těžší, do níž nesnadno vniká vzduch, se spodkem vlhkým. Obsahuje asi 40 cm povrchovou vrstvu hlinitého náplavu železitého, která přechází do těžší hlíny jílovité, v hloubce 120 cm v hli
nitý jíl. Na tyto náplavy působí podnebí posud krátkou dobu. U obce Žher objevuje se na některých stráních červený permský pískovec.Hluboké vrstvy půdy nebyly u zdejší obce posud