na obci byl krelikar, akrarník. Zuřili tito lidé, ale když jim bylo vysvětleno, že jsme členy Varšavské smlouvy a že máme smlouvy jak hospodářské tak i vojenské se Sověts. svazem a dalšími zeměmi o ochraně naší země, jest zbytečné se rozčilovat, a že obzvláště strana dala možnost československýmu lidu, aby se přičinili svými návrhy ještě k větší úrovni životní našeho národa, ale bohužel vše v dobrém se obrátilo ve špatné proti straně. Mezi těmito lidmi seděli i 2 synové p. Sochy, ti nemluvili, ti poslouchali a když jsem vyzval ty mladý, aby si toho nevšímali a šli plnit své pracovní úkoly, že lid nedopustí, aby byla bída a nezaměstnanost v naší vlasti, opustili místnost.

Všichni druhý den do svého zaměstnání, jen J. Orml, který věřil západnímu rozhlasu až na upozornění, že nepracuje, práci nastoupil. Ti, kteří pracovali v rodině všichni, 4 neb 5 členů, měli moc příjmu a nevěděli co mají s penězma dělat, zapomněli, z čeho vyšli, zapomněli, že neměli co dát do hrnce vařit, ti byli nejhorší, mysleli si, že to bude stále i když bychom spadli zase zpět ke kapitalismu.

Další strana.