Rok 1975 byl slavným rokem v historii našeho socialistického státu. Oslavili jsme 30. výročí osvobození slavnou Rudou armádou. Vzpomínali jsme na hrůzné dny války, na její oběti. Znovu jsme si připomínali dny slávy, radosti a nadšení v onom slavném měsíci máji, kdy sovětští vojáci nám na svých tancích přivezli od dobytého Berlína osvobození a definitivní konec války. Poohlédli jsme se zároveň na 30 uplynulých let, plných práce - práce radostné a nadšené. Však my, občané Klučova, Skramníka a Lstiboře se nemusíme za všechno, co jsme udělali pro naše obce, občany, děti i celou naši společnost, vůbec stydět. Naopak. Naše JZD se upevnilo - je vlastně velkým průmyslově zemědělským závodem. Naše obce zkrásněly. Mají bezprašné silnice, na veřejných prostranstvích stromy, keře a květiny. Staví se u nás nové rodinné domky a každý občan svůj domek stále udržuje. O dobré životní úrovni našich občanů svědčí i zdravé, pěkně oblečené děti. Vzpomínám si na léta před 40 lety. Učila jsem v sousedních Hořanech. Denně jsem myla 9tiletého Toníka Votýpku a připravovala mu ve škole snídani. Otec byl krmičem a matka dojičkou v jednom z hořanských statků. Toník chodil v záplatovaných šatech - a ty mu někdo daroval. Od jara do zimy chodil bos. Dnes mají děti 7-10 párů obuvi pro různé příležitosti. Rodiny našich družstevníků mají většinou všichni auta, pěkné byty, zařízení, jezdí na rekreaci tuzemskou i zahraniční, léčí se zdarma (na náklad JZD) v našich lázních, jezdí pravidelně do divadla a na zájezdy po krásách naší vlasti. Žijí bohatým životem. V mnohém předčí i životní úroveň pracov-

Další strana.