8. května, ve výročí Květnové revoluce, se ve večerních hodinách konal (jako každý rok) tradiční štafetový běh k uctění památky padlého br. Jana Jirouška, který byl popraven pro hájení vysílací stanice v Liblicích r. 1945. Běh se koná každoročně a oslavy se účastní všechny složky NF. (Štafetový běh, jako každý rok, je spojen s oslavou vítězství Sovětské armády nad německými fašisty - s oslavou osvobození naší vlasti.)

V roce 1958 byl také doplněn inventář a proveden nátěr nových dveří a oprava střechy. Opravuje se také dlažba - podlaha v místnosti pod jevištěm.

Předsedou Sokola byl Jindřich Mikota, jeho náměstkem Karel Pejša, čp.104. Oba spravovali organisaci po strance tělovýchovné, organisační i hospodářské. Karel Pejša cvičil po celý rok žáky. Vedoucí žákyň byla Stanislava Kohoutková, čp.50.

Ke zdárnému rozvinutí tělocvičné činnosti chybí ochotní činovníci, kteří by tak rozsáhlou budovu a přilehlé cvičiště kolem budovy spravovali tak, aby sokolovna mohla plně sloužit svému poslání.

V díle doc. Františka Roubíka “Petice venkovského lidu z Čech k Národnímu výboru z roku 1848” (vydala Československá akademie věd v Praze r. 1954).

“Přednešení, co nás nejvíc tiskne, co za břemeno máme, poněvač soused, který nejvíc dva a štyrycet strychů polností drží, tak musí od vrchnosti od svatého Havla až do svatého Jiří pět dní čermerácký roboty vybejvat musí a svatého Jiří adš (sic) do sv. Havla musí šest dní čemerácký roboty vybejt musí a jeden den dvouspřežný jízdní roboty celý rok vybejt musí. Který soused osmdesát dva a neb