Obecní kroniky
Kronika Klučov 1951-75 Strana 38 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Archeologické vykopávky v Klučově

Článek z Vesnických novin č. 64-65 - 55 okresu českobrodského:

Poznáváme dějiny našeho okresu

Nové archeologické objevy v Klučově

V letních měsících letošního roku pokračoval opět Archeologický ústav Československé akademie věd za vedení dr. J. Kudrnáče v soustavném výzkumu slovanského hradiště v Klučově.

Bylo zejména zkoumáno nejstarší slovanské osídlení (8. a 9. století) z doby před výstavbou druhého pásu opevnění.

Pro uvedené sídliště jsou příznačná obydlí částečně zahloubená do země - takzvané polozemnice. V jednom z rohů chat byla vždy kamenná pícka.

V blízkosti chat se vyskytovaly jámy hruškovitých tvarů, hluboké 2-3 metry, pro uskladnění obilí. Dle výpočtu jejich objemu se shledalo, že do některých bylo možno uložiti až 25 centů zrní.

Slované na Klučovském hradišti stavěli též povrchové sruby a příbytky se stěnami z kůlů, propletených proutím. Uvnitř některých povrchových obydlí byly též kamenné pece, z nichž dvě se letošního roku podařilo prozkoumati.

Početné nálezy železné strusky dokládají železné rudy na Klučovském hradišti.

Z předmětů, objevených v roce 1955, jsou zvláště pozoruhodné železné přezky, nožíky, udice a kostěná šídla.

Nález strusky dokládá již sociální rozvrstvení obyvatelů hradiště, neboť litou ostruhu mohl užívati jezdec - příslušník vyšší společenské třídy.

Určením druhů zvířecích kostí a spálených obilních zrn, získaných při výzkumu, se pozná strava tehdejších lidí.

Letošní objev pramene vody na zkoumaném návrší je velmi závažný - je to jeden z důvodů, proč byl strategicky kopec již v dobách předslovanských několikráte osídlen a v polovině 2. tisíciletí před naším letopočtem i opevněn. Pramen vody uvnitř hradiště měl totiž zvláštní význam v době obležení nepřítelem.

Další strana.