každý majitel zemědělské půdy se může do jednotného zemědělského družstva hlásiti dobrovolně, půda i potom zůstává nadále jeho knihovním vlastnictvím. On jen svojí přihláškou přebírá závazky družstva spojené se společným obhospodařováním zemědělské půdy, ustájením dobytka ve společném kravíně a jeho potřebami.

Kůžela Václav v rozpravě činí dotaz na referenta Urlicha, proč on co dítě malého zemědělce a vyučený mlynář se nedrží v průmyslu a šel do úřadu. Dostává vysvětlení, že každý hledá své lehčí živobytí, jak sám ve své přednášce dříve uvedl, tak tomu bylo dříve a bude tak i nadále.

Dřevo Václav, ředitel místní národní školy, žádá přítomné, aby se rozhodli, zdali chtějí ve zdejší obci založiti jednotné zemědělské družstvo a zapojiti veškerou zemědělskou půdu do společného obhospodařování. Navrhuje, aby se ustavil přípravný výbor družstevní.

Rozhodnuto hlasováním většinou přítomných, aby se přípravný výbor ustavil. Rozhodující hlas mají lidé zde přítomní, kteří zemědělskou půdu nevlastní ani nemají živého a mrtvého inventáře, převládají lidé železničáři a továren. Uvádí, že přinesou do družstva síly pracovní*).

Hlásí se též za člena do družstva rolník Alois Židlický, majitel usedlosti čp. 3, největší rolník v obci. Uvádí, že v nynější době nemůže sám půdu obdělati, že jest ku všemu sám s rodinou a že mu byly odebrány stroje, lidi od potahů.

*) Tento zápis ukazuje, že kronikář měl záporný poměr k socialisaci vesnice. (V. Dřevo.)