Dva vozy, koně a lidi připadli na dvůr čp. 1 Lichtensteinův, jehož nájemcem t. č. jest Arthur Klinger, 2 koně čp. 3, Židlický Vojtěch, 2 koně čp. 10, Čermák Jaroslav, 1 vůz čp. 4, Tůma Jan, 1 vůz čp. 11, Žatecký Jan.

Za kočové ustanoveni byli a také do války jeli: Němeček Jan, dělník, Paďour Václav, dělník, Vomáčka Jan, dělník, Novák Josef, dělník. Každý obdržel od hospodáře 1 deku, 1 plechovou nádobu na vodu a na čtyři dny potravu pro sebe a koně.

Obec sama se musela starati, aby tito lidé vše měli a byli řádně vypraveni. Jak v popise vypravení jest uvedeno, hodně z toho tito lidé nedostali.

Shromáždiště vozů a koní bylo na pozemku Liblického dvora podél okresní silnice a cesty polní za státní dráhou z celého okresu. Do vlaku byly nakládány na nádraží v Českém Brodě.

Tato část přípřeže se dostala za vojenský trén do Polska k armádě Aufumberkově na první boje u ruské Rávy a Komárova. Od Lublina musel trén nastoupiti cestu ústupu přes Janov, Sandoměř, část Haliče až do Krakova.

U Janova v Ruském Polsku přes polovinu tohoto trénu zhynulo a zabráno bylo od vojska ruského. Lidé opustili vše a utíkali. Někteří vozkové se dostali až domů. Z našich lidí přišel Paďour Václav, který nemocný na úplavici v brzku doma zemřel, pohřben jest na zdejším hřbitůvku. Než zemřel, byl krátký čas isolován v čp. 16, neb to byla nemoc nákažlivá.