Členové všech těchto spolků byli již dříve účastni ve vůkolí v činnosti spolkové ve velké většině.

Od postavení školy ve zdejší obci jsou této činnosti účastny i děti se svými učiteli.

V záznamech starých knih zdejší obce ohledně živností, obchodu a řemesel jest málo zaznamenáno. Jisto jest, že toto vše přináleželo cechem do Černého Kostelce a že vše bylo pod dohledem vrchnořídícího úřadu panství Černokosteleckého, jako byly všechny obce vůkol, které pod toto panství padaly.

Cechovní knihy v Černém Kostelci vzaly zkázu, a to co zbylo jsou věci z novější doby, před zrušením cechu. Cechy byly již ve středověku, v Hamburce byl založen cech již v roce 1152.

V Černém Kostelci byly cechy čtyři:

1. Cech pro kupce, obchodníky s potravinami, pekaři, řezníky, hostinské a jiné živnosti.

3. Cech řemesel stavebních a souhrn všech řemesel jiných.

4. Cech obuvníků.

Každý, kdo chtěl docíliti právo mistrovské, musel dokázati, že dle výučního listu řemeslu se řádně vyučil, řádně se choval. Musel doložit, že předepsaný čas vandroval, mistrovský kus že udělal a že výdělkovou daň řádně platil.

Dle artikulí cechu, které vydal kníže Karel Eusemberk roku 1638, se ukládalo, kdo se chce usaditi za mistra, musí vykonati zpověď, držeti katolické náboženství, ukázati list poctivého zplození, poctivého chování a mistrovský kus řádně udělat.