| Obecní kroniky | ||
| Kronika Klučov 1922 | Strana 57 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
Při tom rybníce splav veliký
1) a prsy ze štukoví a podlahou pevně a nákladně na vápno vyzděný. Na ty pak podlaze štukovy, aby voda škody dělati nemohla a štuk nevyházela, jiná podlaha z dříví velkého jedlového na falc špuntovaného položená. Před tím splavem a podlahou zbraň dobře opatřená, mistrovsky udělaná, v zemi sloupy, šlahouny, záporami a prlením osazená. A za zbraní prahem silným kolmy do země beraněnými, aby voda podbíhati nemohla, sloupy náležitými, pouchem a 6 kozlíky s okenicemi pro pouštění prudkých vod opatřeny.Item z druhé strany zbraň a trouba na nahánění vody po struhách na vantroky ke mlejnu Klučovskému a když se rybník suší, vodou struhami od Liblic jdoucí do jalové trouby se nahání a odtud na mlejn Klučovský přichází.
Rybník plodový vejtažní
Pustý ve vsi rákosem zarostlý. (10 kop.)
Universitě:
Platu komorního z Klučova a vsi Poříčan odváděti přijde každoročně do starý collegii universitaty carolinsky v Starém Městě Pražském 110 kop míšeňskejch.Tím končí zápisy v “Zlaté knize” o Klučovu.
Kdy rybníky byly založeny, jsem nenašel. V registrech Smiřických o rybnících není zmínky. Praví se v nich jen, že voda teče od Č. Brodu. Výměra orné půdy byla za Smiřických 780 strichů a v r. 1677 měl dvůr 720 strichů. Tedy 60 strichů ubylo. Snad tedy na rybník. - Fišmistři přicházejí později.
_____________________________
1)
Tento rybník měl hráz od nynějšího odlehčovacího splavu mlýnského náhona u klučovských zahrad a táhla až přes okresní silnici ku Lstiboři. Velký splav dle pravidel a kvůli bezpečí tažení stavidel byl asi u nynější lstibořské silnice a odpad šel přes louku k usedlosti č. 12, kde dosud se pamatuje strouha; na pozemcích panských pod splavem bylo asi vývažiště, které se nazývalo panskou strží a do kteréž tekly dešťové vody z ouvozu žherského a od božích muk. Čep aneb čepy pro vypuštění vody spodní při lovu byly v hrázi v místech nynější regulace. Tam se také našly svého času žlaby dubové, kryté fošnami. Hráz sama mohla být o 1 m a víc vyšší, než její zbytky.