na panství a štáb v městě Kostelci. Pan hrabě Pappenheim s jeho paní 2. března do Kostelce přijel a v domě fořtmistrově zůstával. Pan hejtman Svatkovský si chválí, že tato pěchota nic neslušného nekoná a nic nemožného nebéře. Ale přechválil, neboť již 5. dubna 1634 si naříká, že soldáti všecky klíče ode všeho pobrali, a kde klíče nebyly, dvéře rozsekali a obilí k setí pobrali. Také rybník Chodotín vylovili a sám pan leitenant nejvyšší s rybami do Prahy jel a za ně všechny peníze vzal.

R. 1639, 23. dubna vtrhli Švédové pod gen. Banérem zase do Čech. A tento vojevůdce ukázal, jak bojuje pro evangelium¹⁾. Z Brandýsa, kdež se usadil, rozběhli se Švédové až do zdejší krajiny. Všechno pálili, loupili; sedláci byli biti, hnojná voda jim do úst nalévána, což se zvalo švédským truňkem. Lidé byli biti, kolem lámáni a nuceni, aby pověděli o zásobách.

A r. 1640 byl pro naši zemi nejhroznější. I vojsko císařské nemálo k tomu přispělo, neboť na vojnu se dávala chasa zlotřilá, která myslela jen na lup. Jak se hospodařilo, dovídáme se zase ze zprávy hejtmana Svatkovského. Píše 7. července 1637: Lejtenant od regementu dragounů hrab. Gallasa je na zámku kosteleckém s 35 mušketýry. A stěžuje si mně na mnoho práce, na kterou s tímto lidem nestačí. Přibrat lidu selského a střelců nemohl, poněvadž se všechno rozuteklo po lesích. -

_____________________________

Další strana.