dánského spojenec byl hrabě Mansfeld, bývalý vojevůdce za zimního krále Bedřicha a pak Bethlen Gabor. Válka začala r. 1625 a skončena byla 22. května 1629. Tenkrát v Čechách bojováno nebylo, nýbrž v Německu a v Uhrách, ale panství černokostelecké bylo zasaženo jiným způsobem. R. 1626 na zimu vrátil se Valdstein se svým vojskem do Čech a tyto divoké hordy jeho řádily jako v zemi nepřátelské a zejména byly vedeny stížnosti od knížete Karla Lichtensteina, jehož panství hrozně zpustošily.

Ihned po míru dánském povstal císaři nový nepřítel Gustav Adolf švédský, kterýž byl podněcován hlavně Francií, aby zachránil víru protestantskou. A tu vpadli Švédové a jejich spojenci Sasové r. 1631 do Čech a zmocnili se Prahy, odkud je i z Čech v červnu 1632 Valdštejn vypudil. Tehdáž zdejší krajinu nepřátelé neopanovali, neboť zde byly silné posádky. Ale posádky tyto byly pravou mukou pro vrchnost i lid poddaný, a poddaný lid spoléhaje na pomoc Sasíků a popuzován jsa od emigrantů protestantských, vypovídal poslušnost vrchnosti; zejména tak činil lid v okolí Českého Brodu a Kouřimě.

O řádění vojska císařského na panství kosteleckém podával hejtmnan Přech Svatkovský¹⁾ zprávy, jež jsou psány vesměs v českém jazyku.

Dne 8. ledna 1633 oznamuje, kterak toto panství na

_____________________________

Další strana.