Obecní kroniky
Kronika Klučov 1922 Strana 4 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

ském, které si ho ode mne vyžádalo. K jakému účeli tyto kotouče sloužily, není dosud na jisto rozhodnuto. Ve břehu, směrem ku cihelně, pod parcelou čís. ... nalezl jsem několik takových jam, ve kterých jsem nenalezl ničehož, jen jmenovaný kotouč, kámen jen na jedné straně opotřebovaný, velkosti as 1 1/2 dm3. Tyto jámy byly přesně v jedné řadě a taktéž vzdálenost jedné od druhé byla stejná.

V předhradí byl také nalezen na parc. č. 53 kamenný mlat1), přesně pracovaný, s dírou pěkně vrtanou pro násadu. Poněvadž byl skoro na povrchu, možno soudit, že to byla zbraň nějakého cizího lidu, který do naší krajiny vpadl.

Poněvadž naše krajina patřila svého času mocnému rodu Slavníkovců, možno soudit, že i tento hrádek jim patřil a že při zhoubě tohoto rodu zašel. Rod Slavníkovců byl zničen r. 996.

Za času toho bylo dáno 12 vesnic kol Českého Brodu knížetem Boleslavem II. biskupství pražskému. Není vyloučeno, že i osada naše, která snad dosud se pamatovala na výšině Ptáčku, patřila nějaký čas biskupství pražskému, aneb že již stávala v nynější poloze. Nemáme z těchto dob docela žádné zprávy a jen pověst lidu dí, že tam stával starý Klučov2). První určité zprávy máme z r. 12503), kdy seděl na Klučově Oldřich. Není zná-

_____________________________

1) Dějiny Palackého, sv. I., str. 23.

2) Dle prof. Ertla a Váši Černého je tvar Klučov skutečně starý. Jméno Klučov vykládá se z osobního jmena Kluč, tj. Kluk + změkčující přípona - j s měkkým jerzem, z něhož jsou i patronymické Klučice. Tedy povstalo jméno Klučov od osobního jména jako Jáchymov, Karlov, Petrov Pavlov Vítov, atd.

3) Dr. Augustin Sedláček, historický slovník.

Další strana.