Obecní kroniky
Kronika Klučov 1922 Strana 2 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

tvar permský, který naše pole žírnými činí, neboť vychází u nás až na povrch. Tento útvar patří k tak zvanému spodnímu útvaru sladkovodnímu. Perm má tři pásma. K prvnímu spodnímu a k druhému střednímu pásmu patří náš útvar, třetí se vůbec nevyskytuje. Ve spodním pásmu, který leží přímo na žule, nacházejí se slabé větvičky uhlí, měděná ruda, (malachit u Chrástu a Přistoupimě,) které daly již několikráte podnět ku dolování, ale vždy se špatným výsledkem.

Střední pásmo zaujímá větší prostoru a obyčejně jest spojeno s kvádrovým pískovcem, jako v okolí Českého Brodu a Kounic. Tedy naše kotlina byla svého času pod vodou; nasvědčují tomu také nálezy předhistorické na výšině Ptáčku a na protilehlé straně “Na hlinkách”, které nejdříve byly asi osazeny, jak přirozeno blízko vody. V obci samé nacházíme popelnice z pozdní doby pohanské a z první doby křesťanské. To dokazují nálezy popelniček na usedlosti pana Srpa č. 172), a na parcele č. 412, která dnes jest zastavena. Zde byly nalezeny kostry v žluté zemi a dle znalců jsou to pohřby první křesťanské doby v Čechách.

Ostroh mezi Poříčany a Klučovem nad potokem Šemberou nazývá lid Ptáčkem3). Na parcelách č. 53, 54, 55 je jisto, že bylo sídliště dosti rozsáhlé. Kdo tam bydlel, musí zjistit učenci a znalci; dodnes ještě je toto zajímavé místo neprozkoumáno. Ve strži v obecním lomu nahoře našli jsme se zdejším statkářem panem Tůmou ve břehu z mohut-

______________________________

2) Taktéž na dvoře a zahradě č. 18 byly nalezeny popelničky.

3) Pozemek “na Ptáčku”, alespoň jeho část, držel v r. 1671 Jan Ptáček a v r. 1675 Martin Ptáček. Byl při usedlosti nynější čís. 14, kteréž držel později rod Holešáků, z kterých poslední koupil statek č. 10.

Další strana.