Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Třídíte odpad?

Celkem hlasů:
95
Hlasování začalo:
16. 5. 2016
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Firmy v obci

firmy

Poruchy kanalizace

Vodovody a Kanalizace Nymburk

dispečink VaK: 602 422 458

Navigace

Obsah

Historie Klučova


V písemných památkách se Klučov připomíná poprvé k roku 1250. Na místní vodní tvrzi, jedné z typických venkovských staveb na Kolínsku, zmiňované teprve v památné knize staroměstského špitálu sv. Pavla k r. 1504 a doložené archeologickým nálezem asi ze 13. století, sídlil snad už v r. 1250 Oldřich z Klučova, v r. 1295 Jakuš, Jindřich a Jan, v r. 1318 Ctibor a v r. 1323 královský služebník Hrabiš a jeho manželka Bohuslava, dcera Soběslavy z Klučova.

Za vlády Karla IV. zde byl v letech 1354 - 1372 majitelem Pešek z Klučova. Dědicem Peškova majetku, k němuž patřilo ještě pět vesnic, se stal jeho syn Mikuláš. Podle kolínské městské knihy získal nedlouho před r. 1380 klučovské zboží Jan z Klučova, potomek staroměstských Olbramoviců. O něm je známo, že se v r. 1399 zúčastnil bojů proti české šlechtě na straně Václava IV.

Po roce 1407 se dostal Jan z Klučova do tíživé finanční situace, která jej donutila k postupnému prodávání jednotlivých statků a nedlouho před rokem 1418, když prodal Mikešovi Divůčkovi z Jemniště i Klučov, také k přesídlení na škvoreckou tvrz. Jeho syn Václav z Klučova, bojující ve vojsku císaře Zikmunda proti husitům, přišel o život v bitvě pod Vyšehradem v roce 1420.

Po Mikešovi Divůčkovi z Jemniště se stal v r. 1419 nebo nedlouho poté majitelem Klučova Vilém z Kounic, který na počátku husitské revoluce aktivně pomáhal císaři Zikmundovi v boji proti husitům. Koncem dubna 1421 Pražané Viléma z Kounic na klučovské tvrzi obléhali a posléze jej donutili, aby změnil politickou orientaci a smířil se s utrakvismem. V následujících letech se psal z Kounic a Klučova, ale už od r. 1431 sídlil na hradě Kamýku, který si tehdy koupil. Na sklonku života, v r. 1478 odkázal celý majetek svému příbuznému Petrovi ze Lstiboře. Z potomků Petra Klučovského, známých jako Kamýčtí ze Lstiboře, získal klučovskou tvrz jeho syn Jan a od něho a Mikuláše z Dražovic v r. 1510 Michal Slavata z Chlumu, majitel Kostelce nad Černými Lesy. Po Slavatově smrti v r. 1534 přešlo klučovské zboží doživotně na jeho manželku Elišku Pňovskou ze Sovince a pak bylo připojeno natrvalo ke kosteleckému panství.

Po porážce stavovského povstání v roce 1547 byl jeho aktivní účastník Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka potrestán konfiskací veškerého majetku. Kostelecké panství a tedy i Klučov si ponechal král Ferdinand I. až do r. 1558, kdy tvrz a vesnici Klučov s poplužním dvorem a dvěma vesnicemi prodal Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic. Roku 1565 byla tvrz přestavěna na jednopatrový renesanční zámeček, který byl přístupný po padacím mostě. Zámecká pavlač byla tehdy vyzdobena malovanými znaky pánů ze Smiřic.

Panství se tehdy rozšířilo o hospodářské zázemí - vodní mlýn, kovárnu a vinice na svazích kopce Na Ptáčku.

Po potlačení českého stavovského povstání z let 1618 až 1620 bylo kostelecké panství Smiřických zkonfiskováno a v r. 1622 prodáno královskému místodržícímu Karlovi z Lichtenštejna. Lichtenštejnové neměli o klučovský zámek zájem a nechali jej zpustnout. V r. 1661 už byly v kritickém stavu nejen střechy, ale i celý interiér. V r. 1766 vydala patrimoniální správa černokosteleckého panství příkaz k demolici celého objektu.
 

Náves v Klučově


Při archeologickém průzkumu v letech 1955 a 1957 byly z tohoto renesančního zámku, který stával na dnešním ostrůvku za objekty klučovského statku, objeveny už jen nepatrné části zdiva a středověká keramika.

V polovině 19. století správa obce stále ještě spadala pod panství Černokostelecké. Tehdy byla započata výstavba železnice (Praha - Česká Třebová) a 1. června 1844 "o půl sedmé hodině ranní" tudy projížděl první vlak. Na zastávku si však klučovští museli počkat ještě 26 let, do té doby se chodilo na nádraží do Poříčan.

Po I. světové válce došlo k vyvlastnění velkostatku a pozemků Lichtenštejnů. Polnosti byly rozpachtovány mezi drobné rolníky. V té době se také zástavba v obci rozšířila až k železniční trati, zastavěly se i pozemky podél Šembery, která byla v roce 1901 regulována, neboť často docházelo k zatopení luk a odplavení ornice z polí (např. v letech 1872, 1886, 1889, 1901).

Klučov ve 40. letech


Do života obce zasáhla I. světová válka, (odešlo do ní 68 mužů); II. světová válka (ve které například německá pěchota čítající pět set mužů obsadila na téměř půl roku klučovskou školu i další budovy, r. 1944 tu bylo zřízeno skladiště vojenských uniforem pro německou armádu a v r.1945 byl Klučov bombardován); i převrat v únoru 1948, následné vyvlastňování půdy i majetku a založení JZD.

Dnes tu opět hospodaří soukromí zemědělci a pomalu vznikají drobné provozovny.

Dnes má Klučov 150 domů a přes 400 obyvatel.

Pokud Vás zajímá historie celého Kolínska, navštivte stránky Cesty a památky. Na těchto stránkách najdete také informace o historii naší obce.