Z obecní kroniky 1919: Zapsán pro paměť úřední výkon obvodního lékaře při zdravotní prohlídce ve zdejší obci hostince a obchodů s potravinami dr. Fuňkou z Kounic.
Dne 18. prosince jsem prohledl hostinec a obchod s potravinami za kouzelného šera - a onomu nelze dnešní doby nic hrubě vytknouti.
Při čepování piva - o němž těžko říci z čeho se vaří - užívá se cínových trubek několik metrů dlouhých - kolik metrů zapomněl jsem se zeptati, hlavně že tyto cínové trubky přečkaly válku a jsou zachráněny. Jak vidět, naše paní hostinská také bourala Rakousko - ovšem svým způsobem - také snad mluvila pravdu, když tvrdila, že trubky čistí každý týden a to horkou vodou - to by ovšem se leskly jako boty.
Jako lékař Vám radím, aby se vaše obec bránila zříditi ještě jeden hostinec - jeden Vám stačí - snáze se v něm urovnají spory mezi sousedy - a to tak nebo onak - a pivo je také stále čerstvé.
Obchod s potravinami jest v místnosti velmi těsné - a ke všemu ještě plný všelikého harampádí a veteše. Na ozdobných starodávných dnes málo viditelných gygulandrách - visí několik druhů bačkor a všelikých potřeb, jenž jsou dnes velmi cenným a záviděníhodným artiklem, ale kdyby pár bačkorů neb těch jiných potřeb sletěl do mouky jsoucí pod nimi, bylo by zbytečné přebírání - a navážit to s moukou, byl by to těžký a nesnadno strávitelný přívažek. Mouka pěkná, již by Vám Pražský starosta mohl právem záviděti, shledal jsem v tom čarovném krámku velmi ostré nové koření první jakosti - a nelitoval jsem si ho koupiti za 5 Kč. Koření prý jest až z Rumůnska - dovezené za války - dobrá památka - lepší než medálie.