K záduší skramnickému náleží ve Žheřích pole k Chrášťanům 800 sáhů. K faře skramnické: pole na hlinišťatech 3 jitra 1 559 sáhů, mezi hořanskými 1 jitro 1 436 sáhů, k Chrášťanům 5 jiter 596 sáhů, na křemeně 4 jitra 1 221 sáhů, úhrnem 16 jiter 12 sáhů.

Přespolní držitelé hospodařili na 37 j. 1 426 s. žherských pozemků.

Dvůr žherský náležíval někdy pánům Mírkům ze Solopisk, v držení knížete Lichtensteina r. 1677 měřil okrouhle 120 jiter.

Při rozdělování (zákupem i pod plat, jak výše uvedeno) dle Rábova systému odpadlo 70 jiter 431 sáhů a tu osedlíkům místním dostalo se 46 jiter 1 576 sáhů (nejvíce k Nu. 5), přespolním 23 jiter 455 sáhů. Zbylá část připadla ke dvoru skramnickému, něco odprodáno později.

Ves rozdělena jest na 9 položení: I. místní plac ve vsi, II. k Hořanům, III. k Lstiboři, IV. na dolnici, V. nad panským hájem, VI. za cestou k Chrášťanům, VII. k Chotouni, VIII. u trativa k průhonu, IX. na vrše.

Názvy poloh: k Hořanům, za humny, u hlinišťat, na blince, na dlouhých, na křemenu, na křemínku, na Fajousku, na dolíku, na stráňce, na sto záhonech, na padesáti, na dvacíti, na dolnici, pod hájem, na sekerce, na vinici, u průhona, u štípku, k Chotouni, u chrášťanské cesty, u hrušky, u trativodu, na vrše, nad zahradou.

Podepsáni Václav Tůma, rychtář, Václ. Poledne, Vojtěch Hnátek, volenci. Pracováno od 4. do 11. listopadu 1785.

Za Marie Terezie byly domy prvně číslovány. V měsíci říjnu a listopadu 1770 začala se psáti numera na domích a to nejprve v Praze. Postupem času byly očíslovány i domy na vesnicích. V době, kdy bylo číslování konáno, musel se každý vrátiti na své panství a do své obce. Všichni lidé byli sečteni.