Po Jiříku Mírkovi ze Solopisk měl v držení ves Žhery se dvorem od r. 1623 místodržitel císařský Karel kníže z Lichtensteinu, který 12. února 1627 zemřel ve svém domě v Praze. Po něm nastoupil jeho syn Karel Eusebius, nar. 12. 9. r. 1611, jenž až do své smrti na zámku kosteleckém panoval. Za něho založen r. 1672 obšírný urbář panství kosteleckého. Dědicem jeho byl syn Jan Adam Ondřej z L., který byl zasnouben r. 1681 s Edmundou Terezií Marií, kněžnou z Dietrichsteina. Zemřel ve Vídni dne 16. 6. 1712 bez mužských potomků, ustanovil většinu panství svých za majorát pro Antonína Floriána, knížete z L. větve Gundakarské. Jen panství kostelecké s Plaňany, Uhřiněves a Škvorec odkázal své dceři Marii Teresii, zrozené r. 1694.

Podle katastru z r. 1714 počítaly se k panství plaňanskému vsi s 18 dvory, Žhery již tehdy bez dvora, dle katastru z r. 1719 náleželo k panství tomu 32 osad.

Dvůr Žhery námahou Pavla Hrozného, správce lichtensteinských dvorů, který dětí neměl, byl postoupen jeho neteři Anně Hrozné, dceři Martina Hroznýho, zemřelého gruntovníka žherského, jako náhrada za jejich grunt, který lichtensteinská správa rozprodala čemejrákům. Grunt Martina Hrozného nacházel se ve Žheřích, nynější čp. 3 a čp. 4. U dvora žherského ponecháno rolí orných 3 lány 6 kop a dne 24. 12. 1691 předán dvůr Anně Hrozné, která měla vyplatiti vrchnosti 500 kop grošů míš. v pěti letech po sobě jdoucích a sestrám Barboře a Kateřině po 250 kopách gr. míš. výbavného. Knížecím dekretem ze dne 21. 3. 1693 dostává se dvůr žherský do rukou Jana Kvapila, manžela Anny Hrozné, syna Jiříka Kvapila, rychtáře ze Žher. Dvůr vynachází se za krčmou Pavla Hrozného, z původních 288 korců (= 82,87 ha) odtrženo 110 korců, takže Janu Kvapilovi zbývá 178 korců (= 51,21 ha) polí orných. Ze dvora vejsadního je robota vejjezdní. Krčmu odporučil Pavel Hrozný později kšaftem Janu Kvapilovi a svůj dům v Brodě Českém neteři Barboře.

Další strana.