Obecní kroniky
Kronika Žhery, List 9 Strana 18 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Grunty ze roboty

Vysvětlivky

Před rokem 1848 žádný rolník na svém nepracoval. Všechna půda byla panská nebo státní nebo církevní. Rolník měl pozemek zakoupený, ale tomu se rozumělo tak, že měl svůj jen povrch země a jeho dědičné užívání, které mohl se svolením vrchnosti i zciziti. Dno pozemku neboli “grunt” bylo panské. Proto říkáme těm pozemkům gruntovní nebo selské nebo rustikální (latinské rus = venkov) a jsou zapsány v gruntovních knihách. Byla na ně uvalena všechna břemena. Za dědičné užívání gruntovní půdy platil rolník vrchnosti roční peněžní poplatek (33 %-42 % výtěžku pozemků) ve dvou lhůtách, o sv. Jiří dne 24. dubna a o sv. Havle dne 16. října. Kromě toho ještě pánu robotoval.

Panská půda byla nejen po zemi (pozemek), ale i v podzemí a říkalo se jí dominikální (dominium = panství). Zapisovala se v deskách zemských. Na ni byly uvaleny daně až v roce 1848, částečně za Marie Terezie.

Po roce 1250 ujalo se měření na lány (názvy celoláník, pololáník, čtvrtláník). Lán byl různý v jednotlivých krajích i dobách. Jednotka osedlosti kolísala mezi 40-72 korci. Na kosteleckém panství se počítalo do lánu po 8 kopách záhonních a na kopu po 6 korcích.

Jitro = 2 korce, korec měl 10 záhonů, 6 korců = kopa záhonů. Český korec měl 800 sáhů, jitro 1 600 sáhů = 57,56 arů. Vídeňská měřice měla 19 arů, česká měřice měla 18 arů. Český sněm z r. 1627 nařídil, aby se na grunt poddanský počítalo 60 korců pražské míry (1 lán = 30 jiter, = 60 korců = 17 ha 27 arů).

Peníze, denáry a groše

V roce 1300 byly zavedeny pražské groše (stříbrné). Jeden groš vážil přibližně 4 gramy, měl 12 denárů. Za český groš se platily 2 groše míšeňské. Kopa grošů českých = 2 kopy grošů míšeňských.

Stříbrné zlatky byly zavedeny v roce 1786 (Vavák: Paměti, str. 103).

První peníze ražené v Čechách byly denáry. Byly ze stříbra, ozdobeny obrazem sv. Václava, některé i sv. Vojtěcha, vážily přibližně 1 gram a zavedeny byly v Čechách kolem roku 1000ho, za knížete Oldřicha. Mince ty jsou z nejkrásnějších v celém tehdejším vzdělaném světě. “Obol” byl půl denáru.

Ve 14. století se prodávalo 10 vajec za denár, kuře za 2, jehně za 8, beránek za 5 denárů. Práce žence za den cenila se za 3 1/2 denáru. Tehdy byly vybíjeny již denáry lehčí a menší.

Za krále Holce byla za groš ovce.

Korec obilí = 93,6 litrů, pinta piva = 0,95 l.

Další strana.