Obecní kroniky | ||
Kronika Žhery, List 9 | Strana 17 | Obsah této kroniky |
Předchozí strana | Další strana |
Pěší robotníci, čemejráci, obilí rozsívati, hnůj rozhazovati, seno žnouti, sušiti a sklízeti, obilí žnouti, nakládati, vázati a skládati, ve stodole obilí mlátiti, každý 5 dní v tý
dnu.Po prohře na Bílé hoře a třicetiletou válkou změnilo se všecko; jak to vypadalo, zapsal písař několika slovy, z nichž je vyňato toto:
Od tohoto pak léta 1631 až do léta tohoto 1637 skrze ty ustavičné vojenské roztržitosti zůstávajíce vždycky soldáti na vsích, jest poddaným trpěti skrze soldáti i oheň. Na zkázu a spuštění přivedení poddaní na mizinu opouštějí své grunty a mnoho jich pomřelo. A tak toliko nyní na tomto panství kosteleckém poddaných osedlých málo zůstalo a mnoho pustých gruntů jest. V t
u dobu bouřila nejvíce třicetiletá válka. Co města a vesnice panství kosteleckého vytrpěla a ztratila za švédského vpádu, vedeného generálem Banérem, není ani k vypovědění. Generál zmocnil se celého panství kosteleckého se všemi vesnicemi poddanými, muselo se mu vydati 3.650 kop 12 grošů, mimo to pobral kde co bylo i dobytek koňský a rohatý, při tom vsi vypálil, strašnou spoušť učinil roku 1642.Jaký byl stav gruntů ve Žheřích, dovídáme se z Berní rulle v r. 1654, která uvádí 3 grunty osazené (1 sedlák a 2 chalupníci), 3 rozbořené a pusté. O stavu dvora dozvídáme se podrobných zpráv až r. 1677, kdy kníže Karel Eusebius z Lichtensteinu dal od r. 1672 sepsati “urbář” panství černokosteleckého a od toho roku založeného.
Podle urbáře kosteleckého z r. 1677 odváděli robotníci ze Žher svému faráři v Skramníkách poplatek ze 7 krav železných, a jedny každý ročně platu věčného po 20 gr. míšeňských. Na desátcích mu odváděli:
pšenice |
žita |
ječmene |
ovsa |
||||||||||
kor- ce |
věr- tele |
čtvrt- ce |
kor- ce |
věr- tele |
čtvrt- ce |
kor- ce |
věr- tele |
čtvrt- ce |
kor- ce |
věr- tele |
čtvrt- ce |
nyní |
|
Pavel Hroznej |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
č. |
Jiřík Kvapil |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
č. 2 |
Martin Hroznej |
1 |
3 |
– |
1 |
3 |
– |
1 |
3 |
– |
1 |
3 |
– |
č . 3 a 4 |
Matěj Frantík |
– |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
2 |
– |
– |
2 |
– |
|
Ze dvora panského Žherského |
3 |
– |
– |
3 |
– |
– |
3 |
– |
– |
3 |
– |
– |
č. 5 |
Suma desátků ze Žher |
9 |
1 |
– |
9 |
1 |
– |
9 |
1 |
– |
9 |
1 |
– |
Poznámky kronikářovy
Železnou kravou se rozumí tíživé a dlouhotrvající závazky. Rčení vzniklo v dobách poddanských, kdy zbožní věřící odkazovali kostelním záduším nejen peníze a pozemky, nýbrž i dobytek, zejména krávy. Pronajalo-li záduší odkázanou krávu některému hospodáři, odváděl z ní jako činži napří
klad vosk na svíce nebo poplatek v penězích tak dlouho, dokud krávy užíval. Zhynula-li u něho, platil nájemné potud, dokud neopatřil jiné. Tomuto závazku se říkalo “železná kráva” a zatěžoval grunt po několik generací.