Stará vesnička Skramníky se do světové války příliš neměnila. Byla se všech stran obklopena panskými pozemky, které nebyly ke koupi. Stavěly se tedy jen malé domky uvnitř obce. Občané byli zemědělci a dobrá polovina jich vyhledávala práci na panském.

Domy stavěny byly kolem velké obdélníkové návsi, trochu nepravidelné, a hostincem č. 2, rozdělené na dvě části.

V severní části je obecní rybník 30 metrů dlouhý a 16 m široký. Měří 11 arů, má stálé prameny a je stále udržován v pořádku pro případ požáru. Slouží k účelům hospodářským. V roce 1887 byly vykáceny u rybníka topoly, vysázeny lípy a kaštany a hráz kolem rybníka vystavěna z kamene nákladem 400 K v r. 1901. Druhá, jižní část návsi byla vysázena lipami v roce 1903.

Uprostřed návsi u rybníka rozdělují se silnice. První byla vystavěna silnice od Chotouně přes Skramníky k Tatcům v roce 1884. Na zdejším katastru měří 1 536 m, u rybníka byla zvýšena, před kostelem byla půda značně prokopána. Náklad 6.420 zl. uhradila obec, okresní výbor poskytl subvenci 1,25 zl. na m silnice. Silnice k Žherům vystavěna v r. 1899, k Hořanům v r. 1890; měří 1 030 m na katastru zdejším a náklad 5.043 zl. pomohl uhraditi okres. výbor subvencí po 1 zl. 80 kr. Zbývá ještě vystavěti silnici k Chotuticům.

Až do r. 1880 tvořila obec Skramníky, Žhery a Hořany jednu politickou obec. Měli společného starostu a každá obec měla mimo to svého místního starostu. K žádosti občanů byla v r. 1880 oddělena obec Hořany, v r. 1899 obec Žhery.