Obecní kroniky
Kronika Klučov 1950-51 Strana 117 Obsah této kroniky
Předchozí strana Další strana
Jdi na stranu: 

Stroje na výmlat obilí

Stroje na mlácení obilí za starých dob nebyly, obilí se mlátilo cepy. V letech 1880 začaly ve větších usedlostech stavěti na mlácení obilí a řezání řezanky žentoury na dobytčí pohon. Byly též ruční mlátičky, kdež dva až čtyři silní muži točili kolem. Takto namlácené obilí se muselo čistiti.

Ve dvoře čp. 1 měla knížecí správa toho času paromláticí stroj pro mlácení obilí na dvou i více dvorech se svým stálým strojníkem. Větší statky se mláticí stroj dlužily, buďto od obce Štolmířské nebo Lstibořské, kteréžto obce stroje koupily a s nimi vydělávaly.

V letech 1890 se v obci ustavila společnost z rolníků Josefa Židlického, čp. 3, Jana Tůmy, čp. 4, Matěje Čermáka, čp. 10, Františka Žateckého, čp. 11. Tato společnost koupila nový paromláticí stroj a když měli oni sami vymláceno, půjčovali stroj po vesnici všem zemědělcům za sjednaný poplatek a také jej půjčovali do obcí okolních. Tento stroj vydržel až do roku 1920, pak byl prodán do starého železa.

Od světové války přes okupaci až do dnešní doby jsou v obci mláticí stroje v čp. 1, čp. 4, čp. 10, čp. 25 a jeden stroj družstva drobných zemědělců, jsou většinou na pohon elektrický.

Vodovody v obci

Po světové válce se ve všech větších i malých usedlostech začaly zřizovat vodovody z vlastních studní, do místností obytných a hlavně do stájí. V počátcích se voda načerpala ze studně do rezervátu, který byl postaven obyčejně na půdě, z něj samočinně se vedla trubkami voda na své místo.

Později nastaly takzvané vodní stanice, kdež pomocí stlačeného vzduchu se voda rozváděla. Tyto vodní stanice jsou obyčejně umístěny ve sklepích.

Další strana.