| Obecní kroniky | ||
| Kronika Klučov 1950-51 | Strana 105 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
Najmul byt v Praze, zde vše předal a prodal novému nájemci inž. Kleiblovi a odstěhoval se v roce 1940.
Za rok potom jeho a rodinu odvezli do Terezína, po dvou měsících do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam zahynuli oba manželé Klingrovi a dva chlapci. Po převratu se navrátila jen dcera, která zůstala naživu a ušla zkáze.
Uprchlíci z Polska
Než Němci v roce 1940 vedli válečné přepadení Polska, přišli do obce uprchlíci z polského území, samí Němci. Přijeli na vozech tažených koňmi, vezli sebou málo věcí. Poláci jim toho mnoho nenechali. Byly to po celé většině selské rodiny. Mezi lidmi se vyprávělo, že jedou do Bavor, kdež budou hospodařit na půdě zabrané cizincům.
Byli usídleni v čp. 1 ve dvoře - počítáno na 42 osoby - muži, ženy a děti. Obec dostala nařízení, aby pro ně zaopatřila skříně, postele, stoly, hrnce a j. věci. Obecní úřad poslal strážníka s nařízením, aby každý, kdo má ve své domácnosti něco z těchto věcí, dobrovolně je zapůjčil těmto lidem. Byli prohlášeni úřady, že jsou to naši “národní hosté”.
Něco vojenských pryčen bylo dovezeno z vojenských baráků z Hradce Králové. Obec pro ně musela zaopatřit palivo - kácely se borovice v lesíku na skále a v pískovně. Ve třetím měsíci jedna rodina za druhou opustily vesnici. Některá šla do hospodářských usedlostí v Čechác
h, které byly zabrány Židům, do zabraného území, kdež byly hospodářské usedlosti po našich lidech, kteří odtamtuď byli vyhnáni.Přidělování na práci r. 1940
Odvádění lidí na práci do Německa. Byli na rozkaz úřadu práce v Kolíně posláni pracovat: Benešovská Vlasta, 17 roků stará, dělnice, Musilová Růžena, 18 roků stará, dělnice, Belza Jaroslav, 18 roků stár.
Na práci v protektorátě: Šmejkal František, 63 roků stár, stavbyvedoucí.
Na službu německých drah: Vernek František, 54 roků starý, průvodčí vlaků.