| Obecní kroniky | ||
| Kronika Klučov 1950-51 | Strana 37 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
č. 20
V r. 1838 s vachmajstrem v Símyslicích, r. 1841 jel z Brodu do Běchovic s vojáky, r. 1845 byl se sousedy v Čelákovicích na komisi, r. 1850 vezl sousedy do Kostelce k jednání.
Tímto zápis kontribuční končí, neb po robotě se jináče tyto věci utvářely. Vojsko již po vesnicích neleželo, stavěly se kasárny, hlavně, aby města posílila svůj obchod a správa vojenská hleděla, aby vojenské útvary byly umístněny soustředněji.
Toho času začala se vyměřovati železná dráha - sousedé museli vyměřující inžinýry voziti. Toto vyměřování trvalo skorem tři roky.
Též ježdění do Kostelce odpadlo. Bylo již po robotě, úřadování bylo přeneseno na okresní správu a na hejtmanství.
Dokud sousedi museli dávat potahy, není záznamu, nestalo se nikdy, aby některý odřekl, bylo v těch dobách těžko říci.
Hřbitov obecní
Za starosty Jaroslava Čermáka, rolníka čp. 10 se postavil v roce 1910 nový obecní hřbitov. Do té doby pohřbívali ku kostelu v Poříčanech, ale tak již nebylo místa, tudíž postavily si obce Klučov a Poříčany své vlastní hřbitovy. Hřbitov u kostela byl jen pro římsko-katolíky, zádušní. Občané vyznání evangelického pohřbívali do Kšel na svůj vlastní hřbitov.
Klučovský hřbitov jest postaven v tichém zákoutí za Ptáčkem při silnici k Poříčanům na poli obecním. Původně se měl stavěti hřbitov společný na pozemku Jana Žateckého, rolníka v Klučově čp. 11 a to na hranicích katastru Klučov-Poříčany. Celé jednání ztroskotalo, neb Poříčanští nechtěli stavěti na tomto pozemku, ač to bylo dobře myšleno, měly by obě obce
půl cesty na nový hřbitov. Závada hlavní byla, že by stál na pozemku v katastru obce Klučova a že by obec zdejší měla nad ním správu.Za přítomnosti zástupců obce zdejší byl pozemek za Ptáčkem vyměřen za komisionelního řízení, vedeným pod okresním hejtmanem Josefem Kučerou a zdravotním radou Františkem Rubešem, a uznán k tomuto účelu způsobilým.