Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Třídíte odpad?

Celkem hlasů:
81
Hlasování začalo:
16. 5. 2016
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Firmy v obci

firmy

Poruchy kanalizace

Vodovody a Kanalizace Nymburk

dispečink VaK: 602 422 458

Navigace

Obsah

Obce

Žhery


Obecní kaplička na návsi ve Žherách

Obec Žhery najdete dva kilometry na východ od Klučova. Původně se jmenovala Žháry, protože zde sídlili „žháři“, aby posloužili ohněm všem okolním obyvatelům. Udržovali stálý „žhár“ a přikládali dříví na oheň ve dne i v noci. Okolní lidé přicházeli s hliněnými hrnci a odnášeli si žhár domů k rozdělání ohně. Jiný výklad tohoto jména uvádí, že obec vznikla na místě, kde byl ohněm vypálen les a půda upravena k pěstování obilí a lnu.

V listech krále Přemysla I. se uvádí, že prvním držitelem vsi Žher se dvorem byl rytíř Holec z Plaňan, který zastával r. 1226 důležitý úřad kastelána olomouckého. Holcům Žhery patřily až do r. 1350, kdy náležely k državě mocného rodu Ronovců znaku ostrve. Později přešly na Pavla z Jenštejna, nejvyššího písaře království Českého, za něhož osadníci žherští „popluží svá k věčnému užívání obdrželi a žádnou robotu nevykonávali, pokud by úrok správně odváděli“.

Dalším významnějším majitelem vsi Žhery se dvorem byl místodržitel císařský Karel kníže z Lichtensteinu, který po roce 1623 na poddané uvalil značnou úkolovou robotu. V letech 1631 – 1637 v době třicetileté války „skrze ty ustavičné vojenské roztržitosti jest poddaným trpěti skrze soldáti i oheň. Na zkázu i spuštění přivedení poddaní na mizinu opouštějí své grunty a mnoho jich pomřelo.“ Další ranou byl vpád Švédů. „Generál Banér zmocnil se celého panství kosteleckého se všemi vesnicemi poddanými, muselo se mu vydati 3650 kop 12 grošů, mimo to pobral, kde co bylo, i dobytek koňský a rohatý, při tom vsi vypálil, strašnou spoušť učinil roku 1642.“

V roce 1848 byla zcela zrušena robota a zřízena samospráva obcí. Až do r. 1880 tvořily Skramníky, Žhery a Hořany jednu politickou obec. Měly společného rychtáře a mimo to každá obec měla svého místního starostu. Na žádost občanů byla v r. 1880 oddělena obec Hořany, v r. 1889 obec Žhery. V červnu 1960 byly Žhery připojeny ke Skramníkám.


Z Pamětní knihy obce Žhery

Evangelický pohřeb

V r. 1782 (rok po vydání tolerančního patentu) na Hod boží velikonoční zemřela v Žherách Dorota, manželka Michala Procházky, jež se byl s rodinou k vyznání evangelickému přihlásil. Chtíce ji pochovati ve Skramníku, přinesli ji v úterý na hřbitov, ale tam shromáždilo se přes 900 lidí, kteří hřbitov obsadili a mrtvolu pohřbíti nedopustili. Ve středu povolán vrchní kostelecký, jenž se dostavil s pěti rychtáři. Ale ani jim se nepodařilo mrtvou pochovati. Učiněn pokus ještě ve čtvrtek, zvoněno na poplach, lid se sběhl a hřbitov obsadil. Toho dne nikdo v okolí nepracoval, jak se uhodilo na zvon, sbíhali se lidé a domy zůstaly prázdné. V sobotu vydali se příbuzní zesnulé do Prahy ke generálu Wurmserovi o pomoc vojenskou. Generál je laskavě přijal a slíbil, že nazejtří vojsko bude na místě a zemřelá se pochová. Vyslán tam oddíl jízdy, k němuž přirazila posádka českobrodská a posádka kouřimská.

Vojsko rozestoupilo se ve čtyři řady a uprostřed nesena zemřelá na hřbitov. Skramník i okolní stráně naplnily se zatím lidem tak, že se podobaly vojenskému táboru. Vojsku bylo cestu šavlemi si raziti. Nejsmělejší hájili hřbitov a vrata tam vedoucí těžkými balvany zatarasili. Hrabě Pachta pětkrát lid vyzval, aby od předsevzetí svého upustili, že tělo pochováno býti musí. Odpověděli pohrůžkami. Velel na ostro nabíti, ale ani to nepomohlo. Teprve když vojsko vypáčilo u fary dveře a farou na hřbitov vniklo, rozutíkali se a zalézali, kam kdo mohl; někteří do kostela, jiní do márnice a čtyřicet pět lidí i na věž vylezlo, odkud kamením po vojsku házelo.

Mrtvola konečně pochována. Aby výtržnosti takové se neopakovaly, přinesena lavice před farskou stodolu a vysázeno každému, kdo byl chycen, pětadvacet rákoskou.

 

Žherská kaplička

Obecní kaplička založená r. 1868 byla obnovena r. 1926 a osazena dvěma pamětními deskami se jmény sedmi padlých spoluobčanů v 1. sv. válce. V kapli visí kopie originálu obrazu sv. Václava od akademického malíře Ládi Nováka.

Tento obraz zde v Žheřích malovaný věnuji na památku obci, z níž pochází moje dobrá žena Marie rodem Čermáková.
Žhery 26. září 1926 Láďa Novák

O Láďovi Novákovi se můžeme dočíst ve žherské Pamětní knize:

„Večer se sešli sousedé před některým statkem ke společné besedě, v neděli kouleli kuželky v hostinci a radili se o společných zájmech. Besídek zúčastnil se činně a kořenil je verši a anekdotami akademický malíř, architekt Láďa Novák. Ani v hostinci nezahálela jeho tužka. Na novinách, na papírech kreslil zajímavé hlavy. Postižený dostal obyčejně obrázek darem. Mistr byl vždy veselým a duchaplným společníkem i hostitelem svých pražských přátel, mezi nimiž byl i malíř Mikoláš Aleš. Týž prohlédl o posvícení v r. 1902 starý kostel v Skramníkách a jeho portál zvěčnil na svém obraze.“

 

František Kvapil

Slavným žherským rodákem je básník a spisovatel František Kvapil. Narodil se tu 16. února 1855. Do obecné školy chodil ve Skramníkách, gymnázium a univerzitu vystudoval v Praze. Nejprve působil jako středoškolský profesor, později se stal ředitelem kanceláře Musea království českého. Byl významným členem básnické družiny Lumírovců, r. 1878 vstoupil mezi básníky almanachu Máje a stal se průkopníkem česko-polské vzájemnosti.