| Obecní kroniky | ||
| Kronika Žhery, List 12 | Strana 23 | Obsah této kroniky |
| Předchozí strana | Další strana | |
Stavba dráhy
V roce 1838 byl v Žherách postaven stan pro inžinýry, kteří vyměřovali trať dráhy Vídeň, Brno, Praha. V této oblasti šla trať z Cerhenic přes Dobřichov, Tatce, pod Skramníkem ke Žherám, přes Bylany, Liblice do Českého Brodu. V tomto směru byl plán vyhotovený a schválený. Mezitím nabídnul Alois, kníže z Lichtensteinu, stavebnímu odboru dráhy pozemky úplně zdarma. Z důvodu, že trať měla protínati stř
ed Žher a některá stavení by se musila odstraniti, byly vyhotoveny nové plány a trať vedena tak, jak nyní jde přes Poříčany.První vlak z Vídně do Prahy jel 19. srpna 1845.
Samospráva
V roce 1848 byla zrušena robota úplně za poplatek a zřízena samospráva obcí. Až do roku 1880 tvořila obec Skramníky, Žhery a Hořany jednu politickou obec. Měly společného rychtáře a mimo to každá obec měla svého místního starostu. K žádosti občanů byla v roce 1880 oddělena obec Hořany, v roce 1889 obec Žhery.
Starostové
Staré zápisy uvádějí následující starosty ve Žherách:
Kvapil Václav, Kašpar Frant., Kvapil Václav do r. 1904, Koželský Jan 1904–1910, Fanta Bohumil 1910–1919, Musil František 1919–1923, Olmr František 1923–1927, Alt Josef 1927–1946.
Předsedové MNV
Týž starosta (Josef Alt) byl zvolen prvním předsedou místního národního výboru v r. 1945. Druhým předsedou MNV byl zvolen v r. 1946 Josef Krušina, třetím předsedou MNV byl zvolen v r. 1952 Oldřich Svoboda do června 1960, kdy byla obec připojena politicky ke
Skramníkám.V knize “Okresní a městský archiv v Českém Brodě” z r. 1959 píše Dr. Karel Bednařík a Věra Havelková:
Břetislav II., český kníže 1098–1100, daroval Žhery s poplužním dvorem klášteru litomyšlskému. V roce 1564 zde byli 4 osedlí.
Zvláštnosti lidopisné nejsou již patrny, lid jde s duchem času a přizpůsobuje se nové době. Slaví svoje posvícení a církevní svátky, v zimě tančí mládež o bálech a když přijdou památní dnové, účastní se slavností s upřímnou radostí v srdci.