Bez textu

Výstřižek z novin (nevlepeno)

Na počátku 18. století stal se skramnickým farářem Florián Mikulovský, bývalý kaplan týnského chrámu v Praze.

Julius Nádvorník

Výstřižek ze Světa Sovětů č. 37 ze dne 9. 9. 1959 (nevlepeno)

Když jsme se onoho srpnového dne chystali na návsi seznámit s jeho členy a funkcionáři, vítala nás ruština. Podařil se dobrý vtip. Na slavnost do Skramník totiž přijela už odpoledne víc než třicetičlenná skupina sovětských turistů z Bělgorodské oblasti, a protože z hostitelů se už někteří domluví rusky a po tříhodinové konverzaci s hosty vpluli do nenuceného tónu, zahráli si Františkové, Janové a Josefové na Ivany Ivanoviče a Alexeje Vasiljeviče. A naopak, vedoucí sovětské skupiny Georgij Vasiljevič Borodulin, bývalý traktorista a dnes místopředseda oblastního výkonného výboru v Bělgorodu, si ověřoval v praxi své znalosti češtiny, s níž se už po několik let seznamuje při pravidelné četbě Rudého práva, Světa Sovětů a Pionýrských novin. A že český tisk nejen odebírá, ale i pravidelně čte, dokazovaly jeho obdivuhodné podrobné znalosti našeho zemědělství a vůbec národního hospodářství i kultury.

Tak tedy slavnost přejmenování, vzácní hosté a do třetice 10. jubileum družstva. To byl opravdu pádný důvod k velké oslavě. Však se taky v sále sešlo lidí, že se sotva vešli. V čele zasedlo čestné předsednictvo s tajemnicí ÚV Národní fronty a poslankyní NS Kleňhovou-Besserovou, která pozdravila družstvo jako předsedkyně krajského výboru Svazu československo-sovětského přátelství. Přišli i sousedé z okolních obcí a věční “soupeří” z družstva Rudá hvězda v Tatcích i se svým souborem lidové tvořivosti. Upřímně blahopřáli a vděčně využili příležitosti k živým a podnětným debatám jak se hostiteli, tak se sovětskými hosty.

Mládež se už pustila do tance a hospodáři u sklenky vína do besedy. Starosta sovětské skupiny Georgij Vasiljevič zapomněl na chvíli na svou funkci (však se skupina mezi přáteli neztratí) a octl se ve svém živlu. Vyprávěl o kolchozech doma, zamýšlel se společně s družstevníky nad úrodou i nad vyhlídkami do budoucna. Věděl už do všech podrobností, jak první skramničtí družstevníci začínali před deseti lety na sto třiceti hektarech s jediným párem koní, jak dostali první traktor, jak bývalo těžko, než se drobní rolníci naučili hospodařit ve velkém. Družstvo československo-sovětského přátelství dnes patří mezi nejlepší na okrese a Georgij Vasiljevič nešetří uznáním za to, že Skramníky letos první na okrese splnily (a dokonce překročily) dodávky obilí. Ale přitom, jako dlouholetý traktorista a kombajnér, který vlastníma rukama sklízel kolchozní úrodu, si nemůže odpustit otázku: čím to je, že cestou po pražském kraji viděl ještě v srpnu tolik obilí na polích? Že by země s tak vyspělým strojírenstvím měla nedostatek strojní techniky? Že by nadaní a pilní čeští zemědělci měli málo organizačních schopností? Vždyť v Sovětském svazu často za daleko horšího počasí a těžších půdních podmínek dovedou nasadit všechny síly, aby byla úroda v pořádku pod střechou. Tady zřejmě chybí víc operativnosti. Proč mohly Skramníky či Tatce sklidit včas a jiná družstva za stejného počasí nikoliv? Asi chybí větší kontakt mezi družstvy navzájem. Pravděpodobně lepší hospodářství drží tajemství svých úspěchů pod pokličkou, snad se málo soutěží...

Zdá se, že Georgij Vasiljevič klepl hřebík na hlavičku. Skramnickým ovšem, pokud jde o socialistickou soutěž, těžko co vytýkat. Byli už nositeli Rudého praporu okresu, vyhlásili závazky k Přerovské výzvě na počest 15. výročí osvobození, že vcelku asi o 13 % zvýší výrobu do konce příštího roku (a mají pro to reálné předpoklady), a taky kdysi soutěžili se svým sousedem, Rudou hvězdou.

Takové měření sil mezi nejbližšími sousedy je vždycky dobrá věc. Jeden od druhého se může lecčemus přiučit, navzájem si mohou v mnoha věcech vypomoci. Tak jako se už zemědělci přesvědčili, jaké výhody přináší společné hospodaření, tak si už dnes mohou spočítat, co teprve bude znamenat vzájemná spolupráce velkých celků, celých družstev. Vezmeme-li naše sousedy, Skramníky a Tatce, ač jsou v hospodaření nad běžným průměrem v okrese, přece i mezi nimi jsou rozdíly. V rostlinné výrobě, jak se zdá, jsou lepší Skramníky, v živočišné Tatce. Skramníky dosáhly v některých letech vyšší hodnoty pracovní jednotky, ale v Tatcích je jednotka vyrovnanější, bez zbytečných výkyvů. Zvyšují jen tehdy, když mají záruku, že sní nepůjdou dolů. A takových rozdílů v metodách hospodaření by se našlo!

Kdoví, zda Georgij Vasiljevič něco slyšel o tomto tichém sporu. Jestliže ano, jistě si našel příležitost pohovořit o tom se skramnickými družstevníky, doporučil jim soutěž otevřenou, odpovědnou. Protože, když byl svědkem toho, jak upřímně a s hrdostí přijímá kolektiv lidí do štítu československo-sovětské přátelství, mohl si být jist, že stejně upřímně přijme dobrou radu a odpovědně se bude snažit dělat čest tomuto jménu.

dš

Pozvánka (nevlepeno)

RADA MNV, ZO KSČ A VÝBOR PRO POŘÁDÁNÍ OSLAV VE SKRAMNÍKÁCH

d o v o l u j í s i V á s  p o z v a t n a

4. 9.:

SLAVNOSTNÍ VEČER - Kulturní sál MNV Skramníky

KULTURNÍ POŘAD:

5. 9.:

Ak. mal. Lad. Nováka

Koncert Kmochovy hudby

Další strana.