Obecní kroniky | ||
Kronika Klučov 1950-51 | Strana 117 | Obsah této kroniky |
Předchozí strana | Další strana |
Stroje na výmlat obilí
Stroje na mlácení obilí za starých dob nebyly, obilí se mlátilo cepy. V letech 1880 začaly ve větších usedlostech stavěti na mlácení obilí a řezání řezanky žentoury na dobytčí pohon. Byly též ruční mlátičky, kdež dva až čtyři silní muži točili kolem. Takto namlácené obilí se muselo čistiti.
Ve dvoře čp. 1 měla knížecí správa toho času paromláticí stroj pro mlácení obilí na dvou i více dvorech se svým stálým strojníkem. Větší statky se mláticí stroj dlužily, buďto od obce Štolmířské nebo Lstibořské, kteréžto obce stroje koupily a s nimi vydělávaly.
V letech 1890 se v obci ustavila společnost z rolníků Josefa Židlického, čp. 3, Jana Tůmy, čp. 4, Matěje Čermáka, čp. 10, Františka Žateckého, čp. 11. Tato společnost koupila nový paromláticí stroj a když měli oni sami vymláceno, půjčovali stroj po vesnici všem zemědělcům za sjednaný poplatek a také jej půjčovali do obcí okolních. Tento stroj vydržel až do roku 1920, pak byl prodán do starého železa.
Od světové války přes okupaci až do dnešní doby jsou v obci mláticí stroje v čp. 1, čp. 4, čp. 10, čp. 25 a jeden stroj družstva drobných zemědělců, jsou většinou na pohon elektrický.
Vodovody v obci
Po světové válce se ve všech větších i malých usedlostech začaly zřizovat vodovody z vlastních studní, do místností obytných a hlavně do stájí. V počátcích se voda načerpala ze studně do rezervátu, který byl postaven obyčejně na půdě, z něj samočinně se vedla trubkami voda na své místo.
Později nastaly takzvané vodní stanice, kdež pomocí stlačeného vzduchu se voda rozváděla. Tyto vodní stanice jsou obyčejně umístěny ve sklepích.